Bludný kruh 2016 - orientační cyklomaraton

03.09.2016 07:55

    Dalo by se říci "do třetice všeho dobrého". Letos se totiž konal již třetí ročník orientačního cyklomaratonu dvojic s názvem Bludný kruh. Nemohl jsem se dočkat, až namažu řetěz a šlápnu do pedálů. Ono to není jen tak... Letos jsem toho moc nenajezdil a tak jsem měl oprávněné obavy. Naštěstí se nám podařilo na týden zavítat do vysokohorských podmínek italského Livigna, kde se nohy trochu protáhly. Zbývalo sehnat parťáka. Přítel Louka, se kterým jsem prožil oba dva předchozí ročníky, už neprojevil dostatek odholání a poslal mě k šípku, takže vzniko dilema. Naštěstí jsme se dali dohromady s šílencem ještě o kousek větším (promiň Pavouku :). 

 

    Namazat řetěz jsem říkal, že? Odpoledne před závodem jsem zavítal k parťákovi do cykloservisu, aby mi ten řetěz trošku namazal a lehce seřídil kolo. Asi po hodině různého povolování šroubků jsem nabyl dojmu, že v sobotu nikam nejedu. Rozhodně ne na tomhle kole. To máte, čepy, tlumiče, přehazovačku, patku, středové složení, ložiska, pláště... Díky ochotě nejen jeho, ale nakonec i jeho přátel jsme sehnali dostatek nutných náhradních dílů (v pátek kolem šesté odpolední). Podařilo se! 

    V sobotu ráno jsme se opět potkali na startu a odhodlání nám stříkalo z uší :) Tenhle závod je krásný v tom, že se může přihodit cokoli. Teď nemyslím prořízlé pláště nebo utrženou přehazovačku. I tohle potkalo některé  ze závodníků a moc jim to nezávidím. Cokoli v tomto případě znamená, že nikdy nevíte, jestli přijedete v první vlně nebo někde před koncem. Stačí malá nepozornost, špatně trefená odbočka, nevhodně zvolená trasa a rázem je po ambicích. S Pavoukem jsme si jasně rozvrhli úkoly. Budu hledat cesty v nafasované podrobné mapě, pokud to bude potřeba, on pak na každém stanovišti označí kleštěmi naši kartičku, která poslouží jako kontrola projetí všech checkpointů. 

    První bod jsme málem neuhodli. Bylo mi divné, že mně notoricky známá Výrovka vypadá na mapě jinak než obvykle. Bylo to dáno podrobností mapy. Vydali jsme se kupředu a už v prním kopci jsme poznali, že stačí malá odchylka od správné pěšinky a rázem se setřou jezdecké rozdíly. Z Výrovky jsme i tak odjížděli s malinkým náskokem a nabrali kurs směrem k Deblínu. Tam jsme se ještě potkali s dalším z týmů. Pak byl checkpoint na Drápelkách. Krásný sjezd Řezníkovou zmolou! Nahoru do Řikonína už to taková pohoda nebyla. Na loukách nad železniční tratí jsme se sjeli s týmem Don Cidre, který s přehledem ovládl minulý ročník. Od té doby jsme jeli prakticky stále spolu. Nemělo cenu se pokoušet ujíždět. Cestou vzhůru ze Skryjí se poprvé začalo projevovat nastavené tempo. Křeče ve stehnech se sem tam přihlásily o slovo. Následoval sjezd, který je na chvíli rozehnal. Přes Maňovou, Bozinku a Doubravník jsme dorazili ke kopci na Křížovice. Vyjet by se to dalo, ale za jakou cenu? Ano, za cenu dalších křečí. Byl čas na první gel. Není to sice gastronomické potěšení, ale funguje. 

    Vytlačili jsme kola vzhůru loukou, kde čekala kontrola s občerstvením. Banány a ionťák přijdou vhod. Díky! Veděli jsme, že jedeme v čele a cestou jsme pohledem kontrolovali dlouhou louku, jestli někdo netlačí za náma. Rychle jsme vyrazili dál. Krásná cesta nás zavedla až na Hrádky. Malinko jsme museli improvizovat, protože jsme cestu dvakrát ztratili, ale co jsme neztratili byl směr. Hrádky jsou krásný skalnatý útvar uprostřed smíšených lesů nad Chlébským. Poetické místo! Křeče! Jakmile jsem se musel, díky vlastní blbosti, proběhnout círka 200 metrů ke kolu a zpátky, abych přinesl zapomenutý kontrolní ticket, chytly mě a nechtěly pustit. Nadešel čas magnesiové pochoutky. Když chytají křeče do nohou, nikdy se nepokoušejte zpříma stát. Nemá to cenu :) 

    Za chíli jsme seděli v sedle a sjezdem do Žlebů křeče ustaly. Jedna z posledních kontrol byla na plácku za kostelem/hřbitovem, kde se schylovalo k obřadu. Rychle pryč! S pocitem, že taky každou chvíli umřu, jsme tušili směr k základně. Přes Strhaře a krásné údolí Kozárovského potoka jsme dorazili na poslední check point do Rašova. Cestou na tento bod jsme vedli debatu o tom, kde si to rozdáme o pořadí na bedně. Chvíli jsme se hecovali, ale když jsme zjistili, že už pojedeme jenom z kopce a posledích pár set metrů městem, zachovali jsme chladnou hlavu a dohodli se, že se kvůli pořadí nehodláme zabít. Cestou z Rašova do Lomnice (po červené) je to i tak dost o hubu a po asfaltu z Lomnice už to byl klasický vláček, kde zase trpěl jen ten první. Závodit v posledních tišnovských zatáčkách by mohlo být velmi nezdravé. 

    Cílovou pásku jsme tak protínali společně s týmem Don Cidre po 4 hodinách a 41 minutách společné dřiny. Jen malou chvíli po nás dorazili kluci "Nebuď chvílu" a pak už se do cíle sypaly další a další týmy. Většinou se všichni usmívali a užívali si dobrý pocit ze zdolání letošní rychlé a vyhlídkové trasy. Oproti minulým ročníkům byla sice technicky jednodušší a nedosahovala takového převýšení, ale kdo se zničit chtěl, ten to určitě udělal! Co bylo dál? Pivo, guláš, hudba, staří i noví přátelé a hlavě závodní afterparty! 

Honzo, díky moc Tobě i všem ostatním, kteří přispěli k organizaci dalšího ročníku tohoto zážitkového počinu! 

Marku, díky za super fotky! 

Příští rok zase namažu řetěz... 

Záznam trasy zde.

 

Na vlastní kůži zažili: Pavouk, Vítek a spousta dalších propocených dresů

 

Diskusní téma: Bludný kruh 2016 - orientační cyklomaraton

generic daily cialis karnuasse

adonisa 22.12.2020
cialis women effects Amourolf <a href=https://bansocialism.com/>cialis generic</a> Inhide acheter cialis pharmacie ligne

Přidat nový příspěvek

CESTY

04.01.2016 10:11
    Přiznejte se, kdo by nechtěl strávit silvestrovský večer někde na horách!? Představíte si vyhřátou chalupu a za okny hromady sněhu? Možná, ale věřte, že to může dopadnout úplně jinak. Letos jsme silvestrovské oslavy přesunuli na Slovensko do Strážovských vrchů.  ...
14.12.2015 10:35
    Zimní hory mají mnoho podob. Od sjezdovek věhlasných lyžařských středisek až po opuštěná zákoutí vedlejších dolin. Tentokrát jsme se vydali tichými, opuštěnými dolinami. Navštívili jsme rakouský Hochschwab.      Výhodou tohoto dvoutisícového pohoří...
28.11.2015 13:57
    Rychlebské hory mám opravdu rád. Jestli převažuje jeden důvod nad ostatními, pak je to jejich rozmanitost. Jako mnohé hory se pyšní klasickou hřebenovkou, ze které sem tam vybíhají boční rozsochy, ale četností dlouhých dolin a svážných cest, po kterých se můžete toulat celé...
03.11.2015 10:07
    Pokud si chcete užít ničím a nikým nerušený výlet kolem Brněnské přehrady, nesmíte dlouho vyspávat. Ideálně pak počkejte na období, kdy ranní slunce stoupá velmi pomalu a jinovatka dlouho zdobí břehy. Pokud budete mít štěstí, podaří se vám zažít atmosféru klidného a...
14.10.2015 20:03
    Pokud budete mít někdy cestu do Kadaně, můžete navštívit hrad, Františkánský kláštěr nebo rozhlednu na Svatém vrchu. Řekněte mi, co je to za rozhledy z výšky 390mnm. Ano, jako bych to slyšel. Musíme výš. Pokud tedy máte dost času na prohídku historického centra města,...
09.10.2015 22:32
    Konec cyklistické sezony je parádní čas. Nejenom že je podzim a všechno hraje barvami, ale člověku to už docela šlape a tak má logicky roupy! Jako každým rokem i letos jsme vymýšleli, co podnikneme. Hlasování neproběhlo, protože demokracie je kravina...
28.09.2015 21:58
    Zaklapnout víko notebooku a vyrazit k nejbližší pěšince na kraji lesa je jedním slovem pohoda. Člověk přijde na jiné myšlenky a pokud zrovna neběží nebo nejede na kole, jen tak se projde. Získá pocit svobody a volnost v myšlenkách a to není málo. Naprosto jiná situace...
09.09.2015 20:43
    Má cenu vyrazit někam ven jen přes noc? Pokud má být hezky, pak určitě. Tentokrát nebyla předpověď úplně příznivá, takže jsem chvíli váhal. Doslova měla přejít přes noc studená fronta se vším, co k tomu patří. Neměl jsem moc času a věděl jsem, že osedlám kolo nejdříve...
07.09.2015 11:40
    Někdy se člověku vážně nechce vstávat brzy po ránu. Tím spíš pokud je neděle. Jsou ale dny, kdy se netrpělivě převalujete z boku na bok a čekáte, až konečně zazvoní budík. Přesně takové bylo nedělní ráno, kdy jsme měli vyrazit na kola na Vysočinu. Důležité je,...
27.08.2015 21:40
    Co si představíte pod pojmem „pohodový“? Procházku rozkvetlou loukou, povalování se u bazénu nebo snad grilování a trochu pivka? Přátelé, pokud je výraz „pohodový“ spojen se slovem „závod“ a čirou náhodou v okolí Tišnova, bude to především dřina! O tom, že...
29.07.2015 22:43
    Nedávno jsem si prohlížel staré fotky z hor. Na každý z výletů mám řadu vzpomínek, ale některé vždy vyčnívají. Jsou něčím jiné, něčím zvláštní, něčím nezapomenutelné.     Na jeden takový jsem se z jara 2012 domluvil s tatem (čti „s tatem“)....
14.07.2015 08:42
      Není to tak dávno, co jsem poprvé obul tenisky a vyběhl směrem k lesu. Musím však přiznat, že na mě běh zapůsobil stejně jako na spousty dalších. Uznávám, ač to může vyznít všelijak, že se pohybuji na hranici závislosti a v případě vícedenní abstinence jsem mírně...
27.04.2015 12:32
    Poslední dubnový víkend by člověk neměl sedět doma. Příroda dýchá tím nejsilnějším jarem a kolem kde co kvete! Nevím proč, ale uvědomil jsem si to už v prosinci, když jsem přemýšlel nad přípravou svého těla k výkonu. Ten nás čeká při orientačním běžeckém závodě...
31.03.2015 09:58
    Byla tma, taková ta opravdová tma. Pomalinku jsme ukrajovali metr za metrem, ale zbývalo jich ještě hodně. Baterky ve svítilně už vypověděly službu, ale zastavit se a vyměnit je znamenalo, že mě začne být zima. Půjdu bez světla a pokusím se orientovat podle stromů. Šlo...
28.01.2015 11:20
    Nestává se často, že se zakoukám do kouta někde v Alpách natolik, že ještě v den „objevení“ dané lokality plánuji výstupovou trasu. S kopcem ve Vysokých Taurech se to stalo. 3246 metrů vysoký vrchol Ankogel a jeho sousedé mě zcela učarovali. Jen ať trochu přimrzne...
20.01.2015 22:15
    Neváhal jsem si přivstat a vyrazil z domu před pátou. O tom, že byla tma jako v pytli, asi nemusím nikoho přesvědčovat. Mimo to pěkně štípaly tváře, což přitáhlo můj zrak směrem k obloze. Nebe bylo bez mraků a já jsem doufal, že to vydrží celý den. Spoje pěkně...
18.01.2015 22:28
    Každý rok koncem letní sezóny mě popadne neodolatelná touha. Touha brodit se až po kolena zasněženou plání nějakého horského masivu. Ne jinak tomu bylo na podzim roku 2014, kdy jsem doslova snil nad balíkem map. Tak kam to letos bude? Kde složíme hlavy o silvestrovské noci?...
<< 1 | 2