Lidový Běh z Valtic do Prahy 2015

28.09.2015 21:58

    Zaklapnout víko notebooku a vyrazit k nejbližší pěšince na kraji lesa je jedním slovem pohoda. Člověk přijde na jiné myšlenky a pokud zrovna neběží nebo nejede na kole, jen tak se projde. Získá pocit svobody a volnost v myšlenkách a to není málo. Naprosto jiná situace nastane, pokud jde o závod. Volnost myšlenek nebo čistá hlava nemají v předstartovní atmosféře místo. Ještě intenzivnější je předstartovní stres tehdy, pokud se člověk svým výkonem někomu zodpovídá. Komu? Týmu nadšených spolubojovníků, kteří se rozhodli vypustit víkend na rybách, u vody, s rodinou nebo kdekoli jinde a obout běžecké boty. A přesně to se stalo!

    Kdo se někdy pokoušel domluvit s více lidmi, jistě mi dá za pravdu, že pokud má mít skupina více než dva členy, je zaděláno na problém. Ta naše jich měla mít rovných dvanáct. Přesně tolik jich totiž bylo třeba pro zdolání výzvy jménem Lidový Běh. Jak už název napovídá, bylo třeba běžců. Domníval jsem se, že jich mám ve svém okolí spousty, ale jakmile padlo přesné datum závodu, narazil jsem na první překážky. Ten nemohl, tomu se nechtělo, támhleten zase tyhlety akce nevyhledává. Upřímně obdivuji ostatní, kteří svou agitací zabodovali. Bylo nás 12!

    Přesně tolik nás mělo běžet 335km dlouhý štafetový běh z Valtic do Prahy. Pár koordinačních telefonátů, schůzek, konverzací po messengerech a mohli jsme vyrazit. Budík na 4:30 a vzhůru za dobrodružstvím.

    Na start se ve Valticích, odkud závod startoval, postavil Honza, kterému odhodlání přímo stříkalo z uší a vypadalo to, že na další checkpoint snad ani nestihneme přijet včas. Naštěstí jsme to stihli, a tak mohl předat Lucce, která vyběhla na svůj úsek v čele závodu. Potom už jen vím, že slunce stoupalo vzhůru a pak zase klesalo dolů... 1. den závodu byl jeden velký zážitek. 

    Předávku za předávkou jsme ukrajovali v takovém tempu, o kterém se mě ještě před několika týdny ani nesnilo. Ostatní, zdatní běžci, se systematicky připravovali na své úseky a následně regenerovali vyváženou stravou a doplňováním tekutin. Chvílemi jsem se sám sebe ptal „do čeho jsem se to namočil?“. 

    To už se stmívalo a čekaly nás druhé úseky. Ze Slavonic do Starého města pod Landštejnem už Michal běžel za tmy. Málem jsem se nestihl převléct a už dobíhal na předávku. Na noční úsek do Nové Bystřice jsem se těšil nejvíc. Trasu dobře znám, a tak jsem přesně věděl co mě čeká. První půlku stále do kopce a pak hurá dolů. Zkusil jsem nasadit o něco rychleji, než jak jsem původně chtěl a kupodivu to šlo až k další předávce stupňovat. Tam ale nikdo... Týmoví kolegové mě čekali až za chvíli, takže ještě postávali opodál a klábosili. Tomáš, který přebíral štafretu, vybíhal s rozvázanýma botama a vlajícími rukávy. I takové okamžiky však dovedou pobavit. Až jsem vstal ze země, vydali jsme se vyzvednout Tomáše na další kontrolu, a pak hurá do Tábora, kde bylo možno nocovat.

    Teplá sprcha a žíněnka tělocvičny jsou někdy vším co si člověk dovede přát. Před náma byly možná tři hodiny spánku, než měl doběhnout Honza a my zase museli na trať. Zkusili jste někdy usnout uprostřed závodu, když ještě k tomu zjistíte, že jste průběžně první? Za půl druhé hodiny nás budil kolega, který už byl připraven vyrazit, slovy „máme možná deset minut, už běží.“. Bylo kolem čtvrté hodiny ranní a čekal nás další dlouhý den. V pořadí druhý závodní. Honza vystřídal Honzu a vozidlo s pořadovým číslem 1 vyrazilo na další checkpoint. Tam jsme zjistili, že nás z průběžného prvního místa sestřelili rychlíci z týmu „Aj MY sme BEH:)“. Inu, je to boj. Lucka už vyrážela se svítáním a nebýt to závod, užila by si romantické výhledy za slunce východu. Na další předávce jsme opět potkali obytný vůz supportující aktuálně nejrychlejší tým. Měli opravdu pohodu. V našem týmu však o pohodu rozhodně nouze nebyla. Běželi jsme své třetí, poslední úseky, a měli jsme slušný náskok na třetí RUN4FUN. Lucka předala Adéle, která slíbila, že v Prčících vytrhá asfalt. Málem se to povedlo. Běžela úžasně a Michalovi předávala mnohem dřív než čekal. Ten pak v tempu pokračoval a vydal ze sebe opravdu všechno. 

    O tom, že poslední úsek nebude žádný med, jsem byl přesvědčen. Realita mě i tak zaskočila. Do mírného kopečka, pak tři, čtyři kilometry z kopce a potom to přišlo. Táhlé stoupání loukou mě donutilo na chvíli zvolnit. Z dálky jsem na horizontu slyšel, jak mě Honza povzbuzuje. To mě naštěstí nakoplo k finiši, a tak se nakonec za svůj třetí úsek tolik nestydím. Cenné zkušenosti! Předal jsem Tomášovi a ten se vydal na poslední úsek našeho vozu. Takzvaná velká předávka se nesla v poklidné atmosféře. Kluci z vozu č. 2 (a určitě se to nepočítá podle výkonu) měli výsledek ve svých nohou. My ostatní jsme se přesunuli do prostoru cíle, kde jsme zaslouženě odpočívali a nervózně vyčkávali. Kde se vzal, tu se vzal, byl v cíli tým „Aj MY sme BEH :)“ v neuvěřitelném čase 26hodin a 9minut. Čekání pokračovalo. Od druhého vozu jsme měli informace z předávek, ale i tak jsme trnuli. Info z poslední předávky dorazilo a za ním i kolegové s vozem č.2. Honza Strangmuller, který byl v našem týmu jistě nejzkušenější, vyrazil do posledního úseku a v neuvěřitelném tempu dorazil do cíle. My ostatní jsme chtěli cílovou rovinku běžet s ním, ale nebylo to snadné :)

    Zbývalo počkat na týmy, které díky postupnému startu mohly promluvit do pořadí vítězů. Nervozita tak ještě chvíli pokračovala.

    Do Prahy jsme z Valtic doběhli za 28hodin 54minut. Na druhém místě, unavení, nevyspaní a nevýslovně šťastní. Za 25minut po nás uzavřel stupně vítězů tým RUN4FUN. Respekt před všemi, kteří se vydali na trať a dorazili do cíle! 

    Cesta domů byla sice dlouhá, ale utekla jako nic. Nečekal bych, jak obtížně se mi bude usínat večer po vydařeném závodě. Hlava opravdu vyčištěná nebyla a očekávat volnost myšlenek také nelze.

 

    Díky organizátorům za nevšední závod a celému týmu díky za nasazení a fantastickou atmosféru, ze které budu ještě dlouho čerpat. Potkal jsem nové přátele...

 

oficiální web akce: https://www.lidovybeh.cz/

na vlastní kůži zažil: Vítek 

 

 

 

Diskusní téma: Lidový Běh z Valtic do Prahy 2015

Nebyly nalezeny žádné příspěvky.

Přidat nový příspěvek

CESTY

30.01.2018 11:58
  1) Zbaviť sa nepotrebnej záťaže. Prezidentské volebné lístky, hodinky a päť pracovných dní nechat za chrbtom.   2) Vyniesť krídla na štartovaciu plochu Od parkoviska v ústí doliny rúbaniskami a lesom cez Holý vrch na južný hrebeň Baranca, väčšinu zimných...
26.10.2017 20:18
    Já vám dám, že nemáte čas sportovat! Máte toho moc? V jednom kuse sedíte u počítače nebo snad v autě? A mám vás! Auto má kufr a v kufru je dost místa na jarmilky, červený trenýrky a vasilo. Pokud jezdíte hodně autem, není nic jednoduššího, než si trvale vozit hadříky v kufru...
21.10.2017 13:38
    V uplynulém týdnu jsem si uvědomil, že když se o člověku ví, že mívá blbý nápady, začne přitahovat ještě blbější nápady ostatních. "Mám takový podpeřinový sen, přeběhnout hřeben Malé Fatry", napsal Marek a mně bylo jasné, jak to dopadne...     Dva dny...
22.08.2017 21:16
    Dlouho jsme nikde pořádně nezabloudili, natož pak na kole. Minulý víkend se to naštěstí podařilo změnit. Jak by ne, když se v Tišnově konal další, v pořadí již čtvrtý ročník orientačního závodu horských kol Bludný kruh!      Proč to dělám? Říkal...
01.07.2017 10:57
    Jednou jsem si řekl, že nebudu slavit narozeniny. Tedy ne obvyklým párty způsobem. Od té doby každý rok vyvedeme v kruhu "spřízněných" nějakou klukovinu. Minulý rok to byl červnový výstup na Glockner s tatem, rok před tím "cesta za pokladem" kdy ješte na nádraží kluci...
25.04.2017 15:24
    Velikonoční čtvrtek jak se patří. Přeplněná parkoviště supermarktetů a na dálnicích kolony kam až oko dohlédne. Vydali jsme se na cykloskok do Velkých Karlovic, kam nám cesta z Brna trvala snad tři hodiny. Kola v kufru a těžká noha na plynu... i tak jsme dorazili až před...
21.02.2017 20:25
    Ještě v srpnu to znělo jako dobrý vtip. Seděli jsme každý u svého počítače a přes hromadnou konverzaci vesele diskutovali o tom, co nás ještě do konce roku čeká. Najednou přišla řeč na zimní sezonu. Moc možností pro partičku běžeckých amatérů v zimně není......
28.12.2016 09:05
    Jako už každý rok i letos jsem se nemohl dočkat posledního adventního víkendu. Tedy toho předvánočního. Pravidelný SetUp tohoto víkendu je: obchody narvané k prasknutí, marast na silnicích, inverze, všeobecná panika z nadcházejících svátků a... na horách...
15.12.2016 13:10
    Už pár týdnů se snažím odolávat obecnému tlaku spojenému s blížícím se koncem roku... není to žádlá sranda. Z každé výlohy kouká vousatej dědek v červeném pyžamu a z rádií hrají populární předvánoční hity. Nejvyšší čas zmizet někam na hory. Ty jsou před koncem roku...
05.11.2016 09:44
    Na podzim, kdy nejeden malíř sahá po palatě teplých barev, mě to táhne do hor ještě víc než kdykoli v průběhu roku. Po sezóně se kopce zcela vylidní a hory jsou klidné, nostalgicky klidné. Abychom do té nostalgie příliš nezabředli, nebudeme se na ně koukat z okna domu ani auta, ale...
13.10.2016 21:35
    Nedávno jsem někde četl zajímavou myšlenku. Lidé by chtěli být nesmrtelní, ale když v neděli prší, neví co s volným časem. Vzpomněl jsem si na to, když se mi z ničeho nic poštěstilo mít v týdnu volné dopoledne. Najednou jsem se převlékal do běžeckých hadříků a nazouval...
04.10.2016 12:09
    Je úterý, dva dny jsem se skoro nepohnul. Bolí mě nohy... nevím, jak se vyhnout schodům, které na mě čekají cestou do práce….     Podobné myšlenky má asi většina přátel, se kterými jsme o víkendu zakusili dobrodružství jménem Biatec Race...
03.09.2016 07:55
    Dalo by se říci "do třetice všeho dobrého". Letos se totiž konal již třetí ročník orientačního cyklomaratonu dvojic s názvem Bludný kruh. Nemohl jsem se dočkat, až namažu řetěz a šlápnu do pedálů. Ono to není jen tak... Letos jsem toho moc nenajezdil a tak jsem měl oprávněné obavy....
29.08.2016 15:00
    Je to malý sen. Sednout ve dveřích domu na kolo a za pár vteřin stoupat vysokohorskou pěšinou směrem do míst, které obývají svišti a možná ještě o kousek dál. V takovém prostředí máte velkou šanci, že se z vyjížďky vrátíte totálně utahaní, možná odření, ale 100%...
07.08.2016 08:08
Co se dá stihnout za jedeno odpoledne a následující dopoledne? Tygří výlet po Vysočině!     V pátek v odpoledne jsme i s koly nasedli na vlak v Tišnově a za necelou hodinku vystoupili v Bystřici nad Pernštejněm. Lilo jako z konve!      Do sedel kol se...
12.07.2016 11:16
    Přemýšleli jste někdy nad tím, jak překvapit rodiče? Sem tam určitě ano a sem tam vám jeden nebo druhý rodič trochu pomůže. Tentokrát zavolala mamka, aby se se mnou podělila o lišácký plán. Tata bude za nedlouho slavit šedesátku, tak mu chtěla připravit „malé překvapení“. Když řekla...
29.05.2016 15:24
    Čím jsou pro mě hory? Zdánlivě jednoduchá otázka, na kterou jsem tentokrát hledal odpověď v pohoří Hrubého Jeseníku.     V pátek po práci bylo nesnesitelné dusno. Kolo jsem měl v kufru auta stojícího před kanceláří a doufal, že si ho...
19.05.2016 19:32
    Pokud se už jednou někdo rozhodne alespoň rekreačně sportovat, začne si klást různé cíle. Jak se cíle zvyšují, roste i míra očekávání a často i zklamání. Pokud nedovedete očekávat zdravě, je lepší neočekávat vůbec. To se pak budete divit, co se vám všechno...
21.03.2016 21:27
Stane se, že víte... Někdy ale stačí, když tušíte!      V pátek kolem desáté večerní jsme si mysleli, že víme. To jsme ještě ani netušili. Neplánované odjezdy na poslední chvíli totiž skrývají spousty dobrodružství. Hledáte batoh, pak boty a když už všechno najdete, nemáte...
29.02.2016 12:29
    Zimní radovánky mají poslední dobou poněkud divný rozměr. Minulý týden jsem potkal pána v šortkách a tričku s krátkým rukávem a to je, moji milí, pořád únor. Namísto sáňkování a běžkování nám tak zbývá netradiční zimní kratochvíle,...
04.01.2016 10:11
    Přiznejte se, kdo by nechtěl strávit silvestrovský večer někde na horách!? Představíte si vyhřátou chalupu a za okny hromady sněhu? Možná, ale věřte, že to může dopadnout úplně jinak. Letos jsme silvestrovské oslavy přesunuli na Slovensko do Strážovských vrchů.  ...
14.12.2015 10:35
    Zimní hory mají mnoho podob. Od sjezdovek věhlasných lyžařských středisek až po opuštěná zákoutí vedlejších dolin. Tentokrát jsme se vydali tichými, opuštěnými dolinami. Navštívili jsme rakouský Hochschwab.      Výhodou tohoto dvoutisícového pohoří...
28.11.2015 13:57
    Rychlebské hory mám opravdu rád. Jestli převažuje jeden důvod nad ostatními, pak je to jejich rozmanitost. Jako mnohé hory se pyšní klasickou hřebenovkou, ze které sem tam vybíhají boční rozsochy, ale četností dlouhých dolin a svážných cest, po kterých se můžete toulat celé...
03.11.2015 10:07
    Pokud si chcete užít ničím a nikým nerušený výlet kolem Brněnské přehrady, nesmíte dlouho vyspávat. Ideálně pak počkejte na období, kdy ranní slunce stoupá velmi pomalu a jinovatka dlouho zdobí břehy. Pokud budete mít štěstí, podaří se vám zažít atmosféru klidného a...
14.10.2015 20:03
    Pokud budete mít někdy cestu do Kadaně, můžete navštívit hrad, Františkánský kláštěr nebo rozhlednu na Svatém vrchu. Řekněte mi, co je to za rozhledy z výšky 390mnm. Ano, jako bych to slyšel. Musíme výš. Pokud tedy máte dost času na prohídku historického centra města,...
1 | 2 >>