MUM - Moravský Ultramaraton

14.07.2015 08:42

 

    Není to tak dávno, co jsem poprvé obul tenisky a vyběhl směrem k lesu. Musím však přiznat, že na mě běh zapůsobil stejně jako na spousty dalších. Uznávám, ač to může vyznít všelijak, že se pohybuji na hranici závislosti a v případě vícedenní abstinence jsem mírně řečeno nervózní. První rok jsem odhaloval nedostatky ve výkonnosti a dostatky v oblasti váhy, které byly mnohdy tak zásadní, že jsem posedával kolem cest a těšil jsem se domů, což bývalo ještě dost daleko… Po pár měsících to začala být opravdu zábava! Nedostatky už neodhaluji, protože to není potřeba a běh si užívám. 

    Vůbec se tak nedivím, že jsme se při večeři s přáteli o běhání bavili dlouhé hodiny. Každý z nás měl svůj pohled na to, proč „to“ vlastně dělá a jak moc ho to případně baví. Verbálně jsme proběhli snad všechny vedlejší a lesní cesty v okolí a divím se, že nás nezačaly chytat křeče. Do obličejových svalů…:) Postupně jsme v našem verbálním běžeckém výkonu doběhli až do Lomnice u Tišnova, odkud každým rokem startuje početná skupina šílenců s cílem zdolat sedm maratonů v sedmi dnech. Uznale jsme kývali hlavami nad náročností tohoto výkonu a tím jsme si vážně zadělávali na průšvih.

„Zvládli bychom alespoň jeden? Jeden ze sedmi?“ Touto otázkou jsme průšvih dokonali. „To musí jít!“ Několik úsměvů a popíchnutí a plácli jsme si na to!

Měli jsme zhruba tři měsíce, abychom se na maraton připravili.

1.měsíc: „Kdy vyběhneme?“… „Kdy máš čas?“…

2.měsíc: „Jak jsi na tom? Máš někdy příští týden čas na delší výklus?“

3.měsíc: „ Tento týden to moc nevidím, asi už moc nepotrénujeme.“ … „Běháš někdy?“

Takhle jsme se vzájemně zásobovali motivačními maily marně směřujícími ke společnému tréninku.

Byli jsme přihlášení a měli zaplaceno, nešlo couvnout!

    Do Lomnice u Tišnova jsme dojeli s více než hodinovou rezervou, a tak jsme si užili společný brífink a osvěžující předstartovní atmosféru. Kolem nás posedávali zkušení ultramaratonci z domácích i zahraničních končin. „Co tady děláme?“  Vzájemně jsme se ujistili, že jsme oba nervózní „jako prase“, takže jsme měli ideální předpoklad něco pokazit. Zbývalo pár minut do startu a bylo třeba všechno znovu probrat, zkontrolovat, rozcvičit, napít, odskočit si a šlo se na TO!

    Hromadný start maratonu je úžasný zážitek. Radostné pokřiky zkušených se mísí s nervozitou noviců, ale jedno je společné. Tempo. Sebeodhodlanější nováček, který se ujistil, že poběží pomalu, podlehne společnému startu a vrhne se na více než čtyřicet kilometrů měřící trať bok po boku s ostatními. Tedy lépe řečeno s těmi, kterým stačí.

    Přesně tohle jsme udělali. První kopec z Lomnice na Veselský Chlum nám ubíhal pod nohama a tepová frekvence atakovala limitní hodnoty. „Uf, už to bude z kopce. Odpočneme si.“ Tak takhle to taky nechodí. Jakmile jsme ucítili, že se dá běžet rychleji, zrychlili jsme. V rychlém tempu jsme doběhli do Předkláštěří odkud jsme pokračovali na Dolní Loučky. Cesta byla stále do mírného kopečka až ke druhé občerstvovačce. Pak začala stoupat přes Horní Loučky a na asfaltovém povrchu nám začínaly horké chvíle. Cestou jsme drželi ustálené tempo, které bylo rychlejší než původně plánované. Stejně tak jsme drželi konstantní rozestupy mezi námi a okolními běžci. Sem tam nás někdo předběhl a sem tam byl i plný humoru. Jeden z účastníků vtípky doslova plýtval. Obdivoval jsem jeho morálku. Zanedlouho nás vítalo občerstvení ve Skryjích. Vzpomněl jsem na rady zkušenějších a mezi nápoji jsem pokřoupal müsli, rozinky, banán a další dobroty. Hodilo se to! Ze Skryjí cesta nabrala směr vzhůru k obci Jilmoví. Parádní výstup zalesněnou pěšinkou. Z Jilmoví nás čekal méně příjemný úsek. Po náročném výstupu do kopce to byl rozpálený asfalt státní cesty. Naštěstí jen na necelé tři kilometry.

    Blížil se pětadvacátý kilometr a nenápadně poukazoval na mezery v přípravě. Chvíli jsme oddechli na občerstvovačce a po ujištění, že to bude následujících 5 kilometrů z kopce, jsme se vydali na cestu. Do Doubravníka jsme se dostali  snad setrvačností a uctivě jsme poděkovali za občerstvení na třicátém kilometru. Pak se začaly dít věci. Krásný výstup do Křížovic vede po louce, která si sklonem nezadá s běžnou sjezdovkou. Aby to nebylo tak fádní, seběhli jsme pak do Křeptova. To proto, abychom mohli nabrat ještě více výškových metrů. Na Sýkoř, což je nejvyšší kopec v regionu, jsme se už plazili z posledních sil. Hurá, poslední výškové metry vzhůru a pak občerstvení v Ochozi. Na lavičce vedle občerstvení odpočívali někteří závodníci. Většinou ti, kteří hýřili humorem někde kolem dvacátého kilometru. Nezáviděl jsem jim…

foto: Daniel Orálek (děkuji)

 

    Posledních pár set metrů z kopce a pak už jen přes Lomnici ke škole, kde posedává spousta již odpočatých borců. S kamarádem jsme se vzájemně hecovali, aby nám ten 43. kilometr utíkal co nejrychleji a byli jsme za to náležitě odměněni. V cíli fandili všichni, kteří doběhli před námi a bez ohledu na náš výsledný čas uznale podávali ruce s gratulací k dokončenému maratonu.

Ten pocit, když probíháte cílem, snad nejde popsat!

    Zážitek to byl tak silný, že jsem neváhal ani minutu a přihlásil jsem se na další etapu. Měl jsem dva dny na odpočinek, což se zdálo být OK. 4. Tišnovská etapa vedla kolem našeho domu, což jsem prostě nemohl vypustit. Paradoxně se mi „ten druhý“ běžel líp než první. Ale PRVNÍ je jenom jeden.

 

Už teď se těším na příští ročník a zároveň si říkám: „zvládnu tři?“. Klobouk dolů před všemi, kteří běží 7 etap! 

 

 

Záznam Tišnovské etapy:

https://flow.polar.com/training/analysis/128402164

Link na oficiální web:

https://mum.ultracau.cz/index.php/cz/

FB události:

https://www.facebook.com/pages/MUM-TMMTR/468628493259410

 

 

na vlastní kůži zažil: Vítek 

Diskusní téma: MUM - Moravský Ultramaraton

Nebyly nalezeny žádné příspěvky.

Přidat nový příspěvek

CESTY

12.10.2018 12:44
    Nedá se nic dělat. Podzimní hory mají své nezaměnitelné kouzlo. Nejen že podzim kreslí horské hřebínky nepřebernou paletou barev, ale pěšinky jsou takřka liduprázdné. Když k tomu přidáte pozdní babí léto, samy se naskládají věci do kufru a lusknutím prstu jste pod...
04.10.2018 11:59
    Není to jen tak! Na dovolenou s dětmi se dá jet kamkoli, ale když chcete, aby to bavilo děti i vás, dá to trošku přemýšlení. Volba padla na slovinské jezero Bohinj. Vybavenost kempu Zlatorog, dostupné oblázkové pláže a křišťálově čistá voda slibovala dostatek vyžití pro děti a okolní...
04.09.2018 09:20
    Dlouho jsme si nikde nedali pořádně do těla. Tím spíš, že jsem si pár neděl poležel s nohou nahoře a na nějaké bikování nebylo ani pomyšlení...respektive pomyšlení by bylo, ale to je tak všechno. Jako malej kluk jsem se těšil na pořádnej výlet někam do hor. A stalo...
30.01.2018 11:58
  1) Zbaviť sa nepotrebnej záťaže. Prezidentské volebné lístky, hodinky a päť pracovných dní nechat za chrbtom.   2) Vyniesť krídla na štartovaciu plochu Od parkoviska v ústí doliny rúbaniskami a lesom cez Holý vrch na južný hrebeň Baranca, väčšinu zimných...
26.10.2017 20:18
    Já vám dám, že nemáte čas sportovat! Máte toho moc? V jednom kuse sedíte u počítače nebo snad v autě? A mám vás! Auto má kufr a v kufru je dost místa na jarmilky, červený trenýrky a vasilo. Pokud jezdíte hodně autem, není nic jednoduššího, než si trvale vozit hadříky v kufru...
21.10.2017 13:38
    V uplynulém týdnu jsem si uvědomil, že když se o člověku ví, že mívá blbý nápady, začne přitahovat ještě blbější nápady ostatních. "Mám takový podpeřinový sen, přeběhnout hřeben Malé Fatry", napsal Marek a mně bylo jasné, jak to dopadne...     Dva dny...
22.08.2017 21:16
    Dlouho jsme nikde pořádně nezabloudili, natož pak na kole. Minulý víkend se to naštěstí podařilo změnit. Jak by ne, když se v Tišnově konal další, v pořadí již čtvrtý ročník orientačního závodu horských kol Bludný kruh!      Proč to dělám? Říkal...
01.07.2017 10:57
    Jednou jsem si řekl, že nebudu slavit narozeniny. Tedy ne obvyklým párty způsobem. Od té doby každý rok vyvedeme v kruhu "spřízněných" nějakou klukovinu. Minulý rok to byl červnový výstup na Glockner s tatem, rok před tím "cesta za pokladem" kdy ješte na nádraží kluci...
25.04.2017 15:24
    Velikonoční čtvrtek jak se patří. Přeplněná parkoviště supermarktetů a na dálnicích kolony kam až oko dohlédne. Vydali jsme se na cykloskok do Velkých Karlovic, kam nám cesta z Brna trvala snad tři hodiny. Kola v kufru a těžká noha na plynu... i tak jsme dorazili až před...
21.02.2017 20:25
    Ještě v srpnu to znělo jako dobrý vtip. Seděli jsme každý u svého počítače a přes hromadnou konverzaci vesele diskutovali o tom, co nás ještě do konce roku čeká. Najednou přišla řeč na zimní sezonu. Moc možností pro partičku běžeckých amatérů v zimně není......
28.12.2016 09:05
    Jako už každý rok i letos jsem se nemohl dočkat posledního adventního víkendu. Tedy toho předvánočního. Pravidelný SetUp tohoto víkendu je: obchody narvané k prasknutí, marast na silnicích, inverze, všeobecná panika z nadcházejících svátků a... na horách...
15.12.2016 13:10
    Už pár týdnů se snažím odolávat obecnému tlaku spojenému s blížícím se koncem roku... není to žádlá sranda. Z každé výlohy kouká vousatej dědek v červeném pyžamu a z rádií hrají populární předvánoční hity. Nejvyšší čas zmizet někam na hory. Ty jsou před koncem roku...
05.11.2016 09:44
    Na podzim, kdy nejeden malíř sahá po palatě teplých barev, mě to táhne do hor ještě víc než kdykoli v průběhu roku. Po sezóně se kopce zcela vylidní a hory jsou klidné, nostalgicky klidné. Abychom do té nostalgie příliš nezabředli, nebudeme se na ně koukat z okna domu ani auta, ale...
13.10.2016 21:35
    Nedávno jsem někde četl zajímavou myšlenku. Lidé by chtěli být nesmrtelní, ale když v neděli prší, neví co s volným časem. Vzpomněl jsem si na to, když se mi z ničeho nic poštěstilo mít v týdnu volné dopoledne. Najednou jsem se převlékal do běžeckých hadříků a nazouval...
04.10.2016 12:09
    Je úterý, dva dny jsem se skoro nepohnul. Bolí mě nohy... nevím, jak se vyhnout schodům, které na mě čekají cestou do práce….     Podobné myšlenky má asi většina přátel, se kterými jsme o víkendu zakusili dobrodružství jménem Biatec Race...
03.09.2016 07:55
    Dalo by se říci "do třetice všeho dobrého". Letos se totiž konal již třetí ročník orientačního cyklomaratonu dvojic s názvem Bludný kruh. Nemohl jsem se dočkat, až namažu řetěz a šlápnu do pedálů. Ono to není jen tak... Letos jsem toho moc nenajezdil a tak jsem měl oprávněné obavy....
29.08.2016 15:00
    Je to malý sen. Sednout ve dveřích domu na kolo a za pár vteřin stoupat vysokohorskou pěšinou směrem do míst, které obývají svišti a možná ještě o kousek dál. V takovém prostředí máte velkou šanci, že se z vyjížďky vrátíte totálně utahaní, možná odření, ale 100%...
07.08.2016 08:08
Co se dá stihnout za jedeno odpoledne a následující dopoledne? Tygří výlet po Vysočině!     V pátek v odpoledne jsme i s koly nasedli na vlak v Tišnově a za necelou hodinku vystoupili v Bystřici nad Pernštejněm. Lilo jako z konve!      Do sedel kol se...
12.07.2016 11:16
    Přemýšleli jste někdy nad tím, jak překvapit rodiče? Sem tam určitě ano a sem tam vám jeden nebo druhý rodič trochu pomůže. Tentokrát zavolala mamka, aby se se mnou podělila o lišácký plán. Tata bude za nedlouho slavit šedesátku, tak mu chtěla připravit „malé překvapení“. Když řekla...
29.05.2016 15:24
    Čím jsou pro mě hory? Zdánlivě jednoduchá otázka, na kterou jsem tentokrát hledal odpověď v pohoří Hrubého Jeseníku.     V pátek po práci bylo nesnesitelné dusno. Kolo jsem měl v kufru auta stojícího před kanceláří a doufal, že si ho...
19.05.2016 19:32
    Pokud se už jednou někdo rozhodne alespoň rekreačně sportovat, začne si klást různé cíle. Jak se cíle zvyšují, roste i míra očekávání a často i zklamání. Pokud nedovedete očekávat zdravě, je lepší neočekávat vůbec. To se pak budete divit, co se vám všechno...
21.03.2016 21:27
Stane se, že víte... Někdy ale stačí, když tušíte!      V pátek kolem desáté večerní jsme si mysleli, že víme. To jsme ještě ani netušili. Neplánované odjezdy na poslední chvíli totiž skrývají spousty dobrodružství. Hledáte batoh, pak boty a když už všechno najdete, nemáte...
29.02.2016 12:29
    Zimní radovánky mají poslední dobou poněkud divný rozměr. Minulý týden jsem potkal pána v šortkách a tričku s krátkým rukávem a to je, moji milí, pořád únor. Namísto sáňkování a běžkování nám tak zbývá netradiční zimní kratochvíle,...
04.01.2016 10:11
    Přiznejte se, kdo by nechtěl strávit silvestrovský večer někde na horách!? Představíte si vyhřátou chalupu a za okny hromady sněhu? Možná, ale věřte, že to může dopadnout úplně jinak. Letos jsme silvestrovské oslavy přesunuli na Slovensko do Strážovských vrchů.  ...
14.12.2015 10:35
    Zimní hory mají mnoho podob. Od sjezdovek věhlasných lyžařských středisek až po opuštěná zákoutí vedlejších dolin. Tentokrát jsme se vydali tichými, opuštěnými dolinami. Navštívili jsme rakouský Hochschwab.      Výhodou tohoto dvoutisícového pohoří...
1 | 2 >>