Veporské vrchy a Nízké Tatry - podzimní bajktrip

09.10.2015 22:32

    Konec cyklistické sezony je parádní čas. Nejenom že je podzim a všechno hraje barvami, ale člověku to už docela šlape a tak má logicky roupy! Jako každým rokem i letos jsme vymýšleli, co podnikneme. Hlasování neproběhlo, protože demokracie je kravina :)

    Shodou okolností jsme stejně moc společných možností nenašli, a tak jsme se v pátek odpoledne vydali na Slovensko vstříc Veporským vrchům. Tentokrát jen ve dvou.

    Pozdě za tmy jsme dorazili do Hronce, odkud vás starodávná železnička vyvede směrem ke Kamenisté dolině, kterou pak pohodlně vyšviháte vzhůru. Dobře osvětleni a posíleni nadšením z očekávaného výletu jsme urazili cca dvacítku do příjemného kopečka. Pak se cesta prudce otočila a nabrala směr vzhůru. Chvíli jsme ještě funěli v tempu, ale pak jsme zjistili, že nemáme značku. Po několika pokusech o orientaci v nočním terénu a v mapě jsme se postupně vydávali různými cestami tam a zase zpět. Jedna z nich vedla příjemně vrstevnicí a lemovala masiv hory. Znáte ten silný zápach když potkáte medvěda? My už ano. Za zatáčkou (asi) cosi zabručelo a cítit to bylo opravdu nezapomenutelně. Otočili jsme se na fleku a fofrem zpátky. Naštěstí. Bylo to znamení, že jedeme blbě . Medvěd ví! Náhodou jsme pak odbočili do lesa, kde jsme něco jako pěšinu očekávali. Byla tam, ikdyž se o značené turistické trase rozhodně nedá hovořit. Četnost fosforových šipek na stromech byla menší než silné poryvy pachu zvěře. Cestou nás svým typickým říjnovým projevem doprovázeli jeleni. 

    Konečně seník. Pohodlný a medvěduvzdorný. Jen jsme se do něj vyškrábali, přišel další safari hit. Kolem se prohnala vlčí smečka a zřejmě na kraji lesa skolila vysokou. Vyli, poštěkávali po sobě a vrčeli. Podle zvuků to byla pěkná šarvátka o kořist. Nakonec jsme zabrali, ale až po štamprdli.

    Usínal jsem plný odhodlání k ranním fotografiím.

    Když jsme se před polednem vzbudili, bylo zřejmé, že už východ slunce nestihnu. Počasí ale slibovalo perfektní den v sedle kola!

    Od vrcholu Zákluky jsme se vydali hřebenem Veporských vrchů východním směrem. Pokud tam někdy pojedete, naberte si v dolině dost vody. Na hřebeni není ani kapka! Zásoby piva v úsporně sbaleném batohu taky nevydrží věčně a voda je dřív nebo později potřeba.

Před Klenovským Veporem už jsme jeli úplně na sucho. Výstup s kolem na zádech a následný sjezd byl už na hraně. Začínalo se stmívat. 

    Naštěstí jsme natrefili na cestu a sjezdík jsme si parádně užili. Dojeli jsme až do sedla, ve kterém v malebné scenérii posedávali dva chlapíci u ohně. Kousek dál stála chata. Bylo jasné, že tam bude voda. Vydali jsme se přímo k nim. Už z dálky o nás věděli a hned nám popisovali, jak se dostaneme ke studánce. Poděkovali jsme a vydali se na cestu. Ze sedla to byl pořádnej kopec! Rozhodně ne takové to večerní šlapáníčko. Na vrcholové loučce jsme zjistili, že vůbec nevíme, kde jsme. Došlo na nejhorší, GPS. Po pěti miuntách jsme přijížděli k ohýnku v sedle a chlapi se hlasitě smáli. Vsázeli se, kdy se vrátíme. Když teď řeknu, že jim budeme dlouho vděční, nejedná se o klišé. Gulášek, pivko, jedna nebo dvě štamprdličky a ubytování na chatě pro „kolemjdoucí“? A hlavně opravdu lidský přístup. Díky Igore a Jožo! 

    Ráno jsme se vydali do Čierného Balogu a nabrali směr Nízké Tatry. Cestou jsme drobně servisovali kola. Rozřízlý plášť není zrovna bezpečný špás...

    Z Malužiné vede perfektní stoupací asfaltečka až vysoko do hor. Přechází pak v šotolinku, kterou lze dojet až do Svidovského sedla. Tam už jsme tušili změnu počasí a honem vyhledávali nocleh. Dál se na kole nesmí. Takže šup s ním na záda a vzhůru do kopce. Cykloturistika může být vážně pestrá.

    Cestou padlo pár jadrných výrazů, ale oba jsme si to užili. Nocleh ve staré salaši uprostřed hor za tu dřinu rozhodně stojí. Nemyslíte?

    Ráno už nás halila mračna, ze kterých muselo co nevidět něco spadnout. Jakmile jsme sedli na kola, spustil se liják. Předchozí odpoledne jsme jeli jen nahoru a těšili jsme se na satisfakci v podobě bezmála desetikilometrového sjezdu. Stalo se. V dešti, promoklí na nit a po prvním, možná druhém nebo třetím vynesení ze zatáčky i opatrní, sjeli jsme k autům a uzavřeli tak slovenské cykloputování.

S otázkou „proč nehrajeme raději fotbal“ jsme se vydali k domovům. Příště zase necháme kopačky doma a hurá do hor!  

 

Na vlastní kůži zažil: Honza a Vítek

Více fotek v albu na FB

Diskusní téma: Veporské vrchy a Nízké Tatry - Podzimní bajktrip

can cialis cause heart attack

midgino 16.06.2021
<a href=https://priligyset.com>online dapoxetine

cialis mechanism

midgino 02.06.2021
<a href=https://vscialisv.com/>generic for cialis

caverject and cialis

Orderma 30.04.2021
<a href=https://fcialisj.com/>soft tab cialis

generic viagra and cialis

Orderma 27.03.2021
https://vskamagrav.com/ - kamagra 100

Přidat nový příspěvek

CESTY

04.01.2016 10:11
    Přiznejte se, kdo by nechtěl strávit silvestrovský večer někde na horách!? Představíte si vyhřátou chalupu a za okny hromady sněhu? Možná, ale věřte, že to může dopadnout úplně jinak. Letos jsme silvestrovské oslavy přesunuli na Slovensko do Strážovských vrchů.  ...
14.12.2015 10:35
    Zimní hory mají mnoho podob. Od sjezdovek věhlasných lyžařských středisek až po opuštěná zákoutí vedlejších dolin. Tentokrát jsme se vydali tichými, opuštěnými dolinami. Navštívili jsme rakouský Hochschwab.      Výhodou tohoto dvoutisícového pohoří...
28.11.2015 13:57
    Rychlebské hory mám opravdu rád. Jestli převažuje jeden důvod nad ostatními, pak je to jejich rozmanitost. Jako mnohé hory se pyšní klasickou hřebenovkou, ze které sem tam vybíhají boční rozsochy, ale četností dlouhých dolin a svážných cest, po kterých se můžete toulat celé...
03.11.2015 10:07
    Pokud si chcete užít ničím a nikým nerušený výlet kolem Brněnské přehrady, nesmíte dlouho vyspávat. Ideálně pak počkejte na období, kdy ranní slunce stoupá velmi pomalu a jinovatka dlouho zdobí břehy. Pokud budete mít štěstí, podaří se vám zažít atmosféru klidného a...
14.10.2015 20:03
    Pokud budete mít někdy cestu do Kadaně, můžete navštívit hrad, Františkánský kláštěr nebo rozhlednu na Svatém vrchu. Řekněte mi, co je to za rozhledy z výšky 390mnm. Ano, jako bych to slyšel. Musíme výš. Pokud tedy máte dost času na prohídku historického centra města,...
09.10.2015 22:32
    Konec cyklistické sezony je parádní čas. Nejenom že je podzim a všechno hraje barvami, ale člověku to už docela šlape a tak má logicky roupy! Jako každým rokem i letos jsme vymýšleli, co podnikneme. Hlasování neproběhlo, protože demokracie je kravina...
28.09.2015 21:58
    Zaklapnout víko notebooku a vyrazit k nejbližší pěšince na kraji lesa je jedním slovem pohoda. Člověk přijde na jiné myšlenky a pokud zrovna neběží nebo nejede na kole, jen tak se projde. Získá pocit svobody a volnost v myšlenkách a to není málo. Naprosto jiná situace...
09.09.2015 20:43
    Má cenu vyrazit někam ven jen přes noc? Pokud má být hezky, pak určitě. Tentokrát nebyla předpověď úplně příznivá, takže jsem chvíli váhal. Doslova měla přejít přes noc studená fronta se vším, co k tomu patří. Neměl jsem moc času a věděl jsem, že osedlám kolo nejdříve...
07.09.2015 11:40
    Někdy se člověku vážně nechce vstávat brzy po ránu. Tím spíš pokud je neděle. Jsou ale dny, kdy se netrpělivě převalujete z boku na bok a čekáte, až konečně zazvoní budík. Přesně takové bylo nedělní ráno, kdy jsme měli vyrazit na kola na Vysočinu. Důležité je,...
27.08.2015 21:40
    Co si představíte pod pojmem „pohodový“? Procházku rozkvetlou loukou, povalování se u bazénu nebo snad grilování a trochu pivka? Přátelé, pokud je výraz „pohodový“ spojen se slovem „závod“ a čirou náhodou v okolí Tišnova, bude to především dřina! O tom, že...
29.07.2015 22:43
    Nedávno jsem si prohlížel staré fotky z hor. Na každý z výletů mám řadu vzpomínek, ale některé vždy vyčnívají. Jsou něčím jiné, něčím zvláštní, něčím nezapomenutelné.     Na jeden takový jsem se z jara 2012 domluvil s tatem (čti „s tatem“)....
14.07.2015 08:42
      Není to tak dávno, co jsem poprvé obul tenisky a vyběhl směrem k lesu. Musím však přiznat, že na mě běh zapůsobil stejně jako na spousty dalších. Uznávám, ač to může vyznít všelijak, že se pohybuji na hranici závislosti a v případě vícedenní abstinence jsem mírně...
27.04.2015 12:32
    Poslední dubnový víkend by člověk neměl sedět doma. Příroda dýchá tím nejsilnějším jarem a kolem kde co kvete! Nevím proč, ale uvědomil jsem si to už v prosinci, když jsem přemýšlel nad přípravou svého těla k výkonu. Ten nás čeká při orientačním běžeckém závodě...
31.03.2015 09:58
    Byla tma, taková ta opravdová tma. Pomalinku jsme ukrajovali metr za metrem, ale zbývalo jich ještě hodně. Baterky ve svítilně už vypověděly službu, ale zastavit se a vyměnit je znamenalo, že mě začne být zima. Půjdu bez světla a pokusím se orientovat podle stromů. Šlo...
28.01.2015 11:20
    Nestává se často, že se zakoukám do kouta někde v Alpách natolik, že ještě v den „objevení“ dané lokality plánuji výstupovou trasu. S kopcem ve Vysokých Taurech se to stalo. 3246 metrů vysoký vrchol Ankogel a jeho sousedé mě zcela učarovali. Jen ať trochu přimrzne...
20.01.2015 22:15
    Neváhal jsem si přivstat a vyrazil z domu před pátou. O tom, že byla tma jako v pytli, asi nemusím nikoho přesvědčovat. Mimo to pěkně štípaly tváře, což přitáhlo můj zrak směrem k obloze. Nebe bylo bez mraků a já jsem doufal, že to vydrží celý den. Spoje pěkně...
18.01.2015 22:28
    Každý rok koncem letní sezóny mě popadne neodolatelná touha. Touha brodit se až po kolena zasněženou plání nějakého horského masivu. Ne jinak tomu bylo na podzim roku 2014, kdy jsem doslova snil nad balíkem map. Tak kam to letos bude? Kde složíme hlavy o silvestrovské noci?...
<< 1 | 2