VltavaRun 2016

19.05.2016 19:32

    Pokud se už jednou někdo rozhodne alespoň rekreačně sportovat, začne si klást různé cíle. Jak se cíle zvyšují, roste i míra očekávání a často i zklamání. Pokud nedovedete očekávat zdravě, je lepší neočekávat vůbec. To se pak budete divit, co se vám všechno přihodí...

    Jako třeba nám na VltavaRun 2016!

    Minulý rok touto dobou jsme se ještě neznali. Bylo nás pár, kteří měli zájem vyzkoušet štafetový běh družstev, jehož tučný titulek na nás vyskočil na některé ze sociálních sítí. Přihlásit jsme se už nestihli, ale slíbili jsme si, že příští rok poběžíme. Nebylo to jednoduché, ale už na podzim jsme v plné síle dvanáctičlenného týmu zdolali Lidový běh z Valtic do Prahy a vyzkoušeli si tak, že jsme na Vltavu připraveni. 

    Několik měsíců před výkonem začalo vzájemné špičkování o tom, jak kdo trénuje, jak mu to zrovna jde nebo nejde a jak se kdo na den "D" těší. Tentokrát jsem se ani nestihl těšit pořádně a už jsme seděli v autě směřujícím na šumavský Zadov. Díky pečlivé přípravě jednoho ze závodníků jsme se před osmou večerní ubytovali v hotelu těsně sousedícím s běžkařským areálem v Zadově. Za nedlouho dorazila posádka druhého vozu, který všemy parametry splňoval přísné nároky označení "punk"...

    Po půl roce u jednoho stolu...Týmová večeče, registrace na závod, pár společných fotografií a spousta legrace. Tak začal náš vltavský víkend. Před závodem je třeba pořádně se vyspat, to každý ví, takže zodpovědnější kolegové zaveleli k časné večerce. Jako by spánek trval sotva pár minut a už amplifikovaný hlas moderátorky hlasitě informoval první týmy na startu. Bylo 5:15, den "D".

  

    V 8 jsme se řadili kolem startovního pole a hecovali Honzu, který stejně jako minulý rok zahajoval naši štafetu.

    Pak už to běželo jako na drátkách.. pár set metrů nahoru, pak zase dolů... první desítka, druhá desítka.. kdo by to počítal... 

    Běh nám zpříjemnila koupel ve Studené Vltavě. Vědět, že se nekoupeme v Teplé, jak jsme si původně mysleli, nikdy bych tam nevlezl. Na regeneraci sice paráda, ale vysvětlujte to svému tělu, které nechápe, proč se koupete v ledové vodě, když nejste huňatý lední medvěd. 

    Naše první úseky se pomalu chýlily ke konci a časně po poledni jsme předávali na Lipně druhému vozu. Někde mezi Rožmberkem a Zátoní se stala první drobná nehoda. Skupinka běžců seběhla z cesty a po náročném výstupu na nejvyšší kopec v okolí (znáte tu o Jeníčkovi a Mařence) se musela vracet oklikou, aby nakonec našla původně zamýšlenou cestu a dorazila na další předávku. Tam už jsme na toho našeho srnce čekali pěkných pár desítek minut. Nevadí, v noci to doženeme!! :) 

    A jak řekli, tak udělali. V noci, za vydatného deště, jsme ukrajovali jednu desítku za druhou až jsme kolem půl druhé ráno předali a mohli na chvíli přemýšlet o odpočinku. Po šedesátikilometrovém přejezdu jsme mohi ulehnout na dvě a půl hodiny, a pak honem na další předávku. No není to nádhera?

    Ráno, když začínaly naše třetí úseky, pozorovali jsme unavené a rozespalé tváře kolegů z nočních etap. Děcka, vážně respekt! Na předávku přibíhal Honza, který by mě předběhl i kdyby dobíhal maraton a v jeho tempu jsem začínal třetí a poslední úsek. Vydržel jsem to asi dva kilometry a na lesní pěšině pochopil, že se zase uklidním a snad se pak dostanu do cíle posledního úseku. Když prohlásím, že "ten třetí" vážně bolí, není to ani náhodou klišé. Pokud hlava řekne ne, tělo se velmi ochotně přidá. Vzhledem k předchozím 24 hodinám se ale nikdo nemůže divit. V Klučenicích za kostelem jsem se zbavil trackeru a ozvala se tupá rána. To mě spadl kámen ze srdce, že je to tam! Zdálo by se, že už nezbývají žádné síly, ale zase je to jen v hlavě. Jakmile to máte za sebou, začnete vybíhat všem kolegům naproti a objektivně vzato naběháte další destíktu jen tak :) Člověk je opravdu divný tvor... 

    Předali jsme poslední úsek našeho vozu a pak hurá na pořádnou žranici. Po dvou dnech o banánech a BCAA je telecí na víně velmi příjemná změna. Zatímco jsme se cpali, mohli si kolegové z Punk-vozu užívat krásy trasy před Prahou. 

    Nad hlavami se honila mračka a ostré jarní slunce střídal chlad a prudký vítr. Za těchto podmínek bych dobíhat vltavskou dolinou do Prahy nechtěl. Bára a Lukáš se toho chopili parádně a krátce po třetí odpolední jsme společně jásali při průběhu cílem. Tým se startovním číslem 111 doběhl na krásném 1. místě druhé stovky. No nejsme my šikovní? :D

    Díky organizátorům za dobře odvedenou práci, stálo to za to. Lukáši Hvězdo, tenhle závod měl dobrý zvuk (on ví:) 

Kamarádi, je to tam! Příští rok na značkách a 1. stovka je naše!

Na vlastní kůži zažili: Lucka (kapitánka), Adélka, Verča, Bára, Lukáš, Starosta, Óbr, Strangi, Michal, Jirka, Petr, Vítek

Více fotek na fb: https://www.facebook.com/lazytrail/ 

CESTY

04.01.2016 10:11
    Přiznejte se, kdo by nechtěl strávit silvestrovský večer někde na horách!? Představíte si vyhřátou chalupu a za okny hromady sněhu? Možná, ale věřte, že to může dopadnout úplně jinak. Letos jsme silvestrovské oslavy přesunuli na Slovensko do Strážovských vrchů.  ...
14.12.2015 10:35
    Zimní hory mají mnoho podob. Od sjezdovek věhlasných lyžařských středisek až po opuštěná zákoutí vedlejších dolin. Tentokrát jsme se vydali tichými, opuštěnými dolinami. Navštívili jsme rakouský Hochschwab.      Výhodou tohoto dvoutisícového pohoří...
28.11.2015 13:57
    Rychlebské hory mám opravdu rád. Jestli převažuje jeden důvod nad ostatními, pak je to jejich rozmanitost. Jako mnohé hory se pyšní klasickou hřebenovkou, ze které sem tam vybíhají boční rozsochy, ale četností dlouhých dolin a svážných cest, po kterých se můžete toulat celé...
03.11.2015 10:07
    Pokud si chcete užít ničím a nikým nerušený výlet kolem Brněnské přehrady, nesmíte dlouho vyspávat. Ideálně pak počkejte na období, kdy ranní slunce stoupá velmi pomalu a jinovatka dlouho zdobí břehy. Pokud budete mít štěstí, podaří se vám zažít atmosféru klidného a...
14.10.2015 20:03
    Pokud budete mít někdy cestu do Kadaně, můžete navštívit hrad, Františkánský kláštěr nebo rozhlednu na Svatém vrchu. Řekněte mi, co je to za rozhledy z výšky 390mnm. Ano, jako bych to slyšel. Musíme výš. Pokud tedy máte dost času na prohídku historického centra města,...
09.10.2015 22:32
    Konec cyklistické sezony je parádní čas. Nejenom že je podzim a všechno hraje barvami, ale člověku to už docela šlape a tak má logicky roupy! Jako každým rokem i letos jsme vymýšleli, co podnikneme. Hlasování neproběhlo, protože demokracie je kravina...
28.09.2015 21:58
    Zaklapnout víko notebooku a vyrazit k nejbližší pěšince na kraji lesa je jedním slovem pohoda. Člověk přijde na jiné myšlenky a pokud zrovna neběží nebo nejede na kole, jen tak se projde. Získá pocit svobody a volnost v myšlenkách a to není málo. Naprosto jiná situace...
09.09.2015 20:43
    Má cenu vyrazit někam ven jen přes noc? Pokud má být hezky, pak určitě. Tentokrát nebyla předpověď úplně příznivá, takže jsem chvíli váhal. Doslova měla přejít přes noc studená fronta se vším, co k tomu patří. Neměl jsem moc času a věděl jsem, že osedlám kolo nejdříve...
07.09.2015 11:40
    Někdy se člověku vážně nechce vstávat brzy po ránu. Tím spíš pokud je neděle. Jsou ale dny, kdy se netrpělivě převalujete z boku na bok a čekáte, až konečně zazvoní budík. Přesně takové bylo nedělní ráno, kdy jsme měli vyrazit na kola na Vysočinu. Důležité je,...
27.08.2015 21:40
    Co si představíte pod pojmem „pohodový“? Procházku rozkvetlou loukou, povalování se u bazénu nebo snad grilování a trochu pivka? Přátelé, pokud je výraz „pohodový“ spojen se slovem „závod“ a čirou náhodou v okolí Tišnova, bude to především dřina! O tom, že...
29.07.2015 22:43
    Nedávno jsem si prohlížel staré fotky z hor. Na každý z výletů mám řadu vzpomínek, ale některé vždy vyčnívají. Jsou něčím jiné, něčím zvláštní, něčím nezapomenutelné.     Na jeden takový jsem se z jara 2012 domluvil s tatem (čti „s tatem“)....
14.07.2015 08:42
      Není to tak dávno, co jsem poprvé obul tenisky a vyběhl směrem k lesu. Musím však přiznat, že na mě běh zapůsobil stejně jako na spousty dalších. Uznávám, ač to může vyznít všelijak, že se pohybuji na hranici závislosti a v případě vícedenní abstinence jsem mírně...
27.04.2015 12:32
    Poslední dubnový víkend by člověk neměl sedět doma. Příroda dýchá tím nejsilnějším jarem a kolem kde co kvete! Nevím proč, ale uvědomil jsem si to už v prosinci, když jsem přemýšlel nad přípravou svého těla k výkonu. Ten nás čeká při orientačním běžeckém závodě...
31.03.2015 09:58
    Byla tma, taková ta opravdová tma. Pomalinku jsme ukrajovali metr za metrem, ale zbývalo jich ještě hodně. Baterky ve svítilně už vypověděly službu, ale zastavit se a vyměnit je znamenalo, že mě začne být zima. Půjdu bez světla a pokusím se orientovat podle stromů. Šlo...
28.01.2015 11:20
    Nestává se často, že se zakoukám do kouta někde v Alpách natolik, že ještě v den „objevení“ dané lokality plánuji výstupovou trasu. S kopcem ve Vysokých Taurech se to stalo. 3246 metrů vysoký vrchol Ankogel a jeho sousedé mě zcela učarovali. Jen ať trochu přimrzne...
20.01.2015 22:15
    Neváhal jsem si přivstat a vyrazil z domu před pátou. O tom, že byla tma jako v pytli, asi nemusím nikoho přesvědčovat. Mimo to pěkně štípaly tváře, což přitáhlo můj zrak směrem k obloze. Nebe bylo bez mraků a já jsem doufal, že to vydrží celý den. Spoje pěkně...
18.01.2015 22:28
    Každý rok koncem letní sezóny mě popadne neodolatelná touha. Touha brodit se až po kolena zasněženou plání nějakého horského masivu. Ne jinak tomu bylo na podzim roku 2014, kdy jsem doslova snil nad balíkem map. Tak kam to letos bude? Kde složíme hlavy o silvestrovské noci?...
<< 1 | 2