Jizerská 50 - od žertu k tvrdé realitě

21.02.2017 20:25

    Ještě v srpnu to znělo jako dobrý vtip. Seděli jsme každý u svého počítače a přes hromadnou konverzaci vesele diskutovali o tom, co nás ještě do konce roku čeká. Najednou přišla řeč na zimní sezonu. Moc možností pro partičku běžeckých amatérů v zimně není... není? 

    Jakoby hříčkou osudu mě do oka padl poutač na jubilejní 50. ročník Jizerské 50 a nemohl jsem si nechat ujít popíchnutí všech ostatních. Reakce byly různé. Od "jsi se pomátl", což považuji pouze za rekapitulaci dříve řečeného, až po "do toho jdu", což považuji za momentální zatmění mysli respondentky. Pár týdnů uběhlo a na startovní listině přibylo několik "závodníků" z nichž většina ani běžky neměla. Je to prý v hlavě :D 

Ještě v listopadu to znělo jako vtip...prosinec, leden...a sakra...

    Někteří už poctivě trénovali, jiní stále nedisponovali vybavením. Vtipné to už nebylo. V půli ledna jsem poprvé vyjel na svých starých práskačkách, které mi pořídili rodiče někdy kolem 17 let. To už je celkem dávno. Přemýšlel jsem, jak se to dělá, abych pořád nepadal, jak se zatáčí a co bylo nejhorší, jak se zastavuje! 

    Vyjeli jsme i k několika (čti ke třem) společným "tréninkům". Ti, kteří měli nová prkénka, vypadali svěží i po delších kopcích. Jestli platí, že nové koště dobře mete, pak u běžek to zjevně platí násobně. Ty moje staré rachotiny ne a ne pospíchat. Píchal jsem jak jen dovedu a všichni mě ujížděli. To vážně nemám rád :) Padlo rozhodnutí... koupím si nové běžky. Po několika pokusech začátkem února pořídit běžky pro moji váhovou kategorii jsem propadl depresi. Jedna slečna v prodejně dokonce tvrdila, že na mě nejsou ani před sezonou. Už nežije... 

    Taky to vypadalo, že budu jediný čtyřstopý běžkař na Jizerské 50, protože většina běžně dostupných lyží byla váhově na cca 50kg. Logicky bych potřeboval jedny na nohy a druhé na ruce... Vyhrály běžky z půjčovny...2 dny do startu. Uf. 

Pátek: Registrace, hotel, strategická příprava (pivo)

Sobota: přísný budíček a fofrem na start. 

    Něžnější část našeho týmu zvolila variantu 25km závodu a obě dvě už v 9hodin klouzaly ke startovní čáře. Start! Jakkoli se to zdálo nemožné... 

 

    Odstartovaly obě vlny 25km závodu a také následující desítka. Holky na startu zářily a odhodlání z nich sálalo tak, že když vyjely, odhodlání už bylo skoro v cíli. Přemýšlel jsem, jak moc to schytám, když jim pojedu naproti, ale za těch pár rýpanců to stálo. A navíc mě moc zajímalo, jak se na těch vypůjčených běžkách jede...Bavilo mě to tak, že jsem pak musel zpytovat svědomí, jestli jsem místo 20km neměl raději sedět u piva a šetřit se na neděli. 

V cíli je vše zapomenuto...Obě dojely vyčerpané a po krátké chvíli zase usměvavé. 

Neděle: konec legrace, jede se padesátka. 

    Někteří mazali v sobotu, jiní v neděli u odborníků. Tak jako tak to byla dřina. Na startu zněl z reprobeden tlukot srdce, který signalizoval blížící se hromadný úprk...Zatímco Kuba a Honza zmizeli jako pára nad hrncem, Petr nebyl s prací profi týmu spokojen a přemazával hned v prvním kopci. Rozhodl jsem se si to vytrpět a celé první stoupání odtáhnout na rukách. Beztak to profíci dělají stejně :) 

    Na jižní straně to vůbec nejelo. Stopa rozemletá od několika tisícovek běžkařů přede mnou a měkký sníh. Namazáno jsem měl evidentně univerzálním způsobem, tedy: do kopce dřina, z kopce dřina. Tady jsem si říkal, jestli to mám za potřebí... V půli závodu čekal kamarád a dobře hecoval! Tak to má být! 

    Žádné přemazávání. Cosi mě říkalo, že bude odvrácená strana kopce jiná. Taky že ano. Jak to v první půli nejelo, tak jsem si druhou půlku užil se širokým úsměvem. Doufám, že jsem tím okolní běžkaře moc neštval. Někteří měli evidentně opačný průběh... od úsměvu k nadávkám...Klouzalo to jak mělo, stoupalo to skoro samo a cíl se blížil. V jednu chvíli, někde kolem 39km, mě hlavou prolítlo "ty vole to pude!". Po sobotní projížďce jsem věděl, jak vypadá trať posledních 10km a kromě jednoho protivného stoupání jsem žádnou zradu nečekal. Občerstvovačka na Hřebínku byla ale skoro vymodlená. "Plný" sil jsem nabral směr cíl. Se skupinkou cca 15 běžkařů jsme se střídavě míjeli a zjišťoval jsem, že na krev se pojede do cíle i kolem celkového 3000 místa. 

    A tak se stalo. Poslední kopeček soupaž ze všech sil, pak dlouhý sjezd a nájezd do ne-ko-neč-né cílové rovinky. Jako kdyby šlo o bednu. Kde se to v tolika lidech vezme? Kdyby blbnul jeden, ale všichni se splašili a do cíle to hnali spurtem. Počítal jsem vlaječky na cílové rovince a polykal sprosté nadávky. Marně si snažím vybavit detaily. Vůbec nevím, jak jsem se do cíle dostal. Každopádně na doraz a dalších 100 metrů bych neujel. Jako bych to slyšel...no jo, chlapi...

    V cíli už převlečení čekali Kuba s Honzou, kteří se s tratí napoprvé poprali v čase hodně pod 4 hodiny a jsem moc rád, že jsem se k nim přidal. No dobře...kousek pod 5, ale počkejte příští rok, dacani! Petr se k oslavám splněné výzvy přidal za pár minut...jak říkal: "je fajn, když v cíli někdo čeká". 

Kdysi jsem tvrdil, že běžky ani omylem...beru zpět!

Tož děcka, jakou volovinu vyvedeme příště? Nějaké návrhy? 

 

 

Na vlastní kůži zažili: Lucka, Verča, Kuba, Petr, Honza, Vítek

Diskusní téma: Jizerská 50 - od žertu k realitě

cialis online best price wayhodo

Prainna 22.12.2020
Buy Propecia In London Amourolf <a href=https://bansocialism.com/>cialis generic</a> Inhide Cialis Acheter

questions and answers about 5mg cialis wayhodo

Prainna 17.12.2020
Assunzione Viagra Cialis Amourolf <a href=https://bansocialism.com/>buying cialis online usa</a> Inhide Alli Online

Přidat nový příspěvek

CESTY

04.01.2016 10:11
    Přiznejte se, kdo by nechtěl strávit silvestrovský večer někde na horách!? Představíte si vyhřátou chalupu a za okny hromady sněhu? Možná, ale věřte, že to může dopadnout úplně jinak. Letos jsme silvestrovské oslavy přesunuli na Slovensko do Strážovských vrchů.  ...
14.12.2015 10:35
    Zimní hory mají mnoho podob. Od sjezdovek věhlasných lyžařských středisek až po opuštěná zákoutí vedlejších dolin. Tentokrát jsme se vydali tichými, opuštěnými dolinami. Navštívili jsme rakouský Hochschwab.      Výhodou tohoto dvoutisícového pohoří...
28.11.2015 13:57
    Rychlebské hory mám opravdu rád. Jestli převažuje jeden důvod nad ostatními, pak je to jejich rozmanitost. Jako mnohé hory se pyšní klasickou hřebenovkou, ze které sem tam vybíhají boční rozsochy, ale četností dlouhých dolin a svážných cest, po kterých se můžete toulat celé...
03.11.2015 10:07
    Pokud si chcete užít ničím a nikým nerušený výlet kolem Brněnské přehrady, nesmíte dlouho vyspávat. Ideálně pak počkejte na období, kdy ranní slunce stoupá velmi pomalu a jinovatka dlouho zdobí břehy. Pokud budete mít štěstí, podaří se vám zažít atmosféru klidného a...
14.10.2015 20:03
    Pokud budete mít někdy cestu do Kadaně, můžete navštívit hrad, Františkánský kláštěr nebo rozhlednu na Svatém vrchu. Řekněte mi, co je to za rozhledy z výšky 390mnm. Ano, jako bych to slyšel. Musíme výš. Pokud tedy máte dost času na prohídku historického centra města,...
09.10.2015 22:32
    Konec cyklistické sezony je parádní čas. Nejenom že je podzim a všechno hraje barvami, ale člověku to už docela šlape a tak má logicky roupy! Jako každým rokem i letos jsme vymýšleli, co podnikneme. Hlasování neproběhlo, protože demokracie je kravina...
28.09.2015 21:58
    Zaklapnout víko notebooku a vyrazit k nejbližší pěšince na kraji lesa je jedním slovem pohoda. Člověk přijde na jiné myšlenky a pokud zrovna neběží nebo nejede na kole, jen tak se projde. Získá pocit svobody a volnost v myšlenkách a to není málo. Naprosto jiná situace...
09.09.2015 20:43
    Má cenu vyrazit někam ven jen přes noc? Pokud má být hezky, pak určitě. Tentokrát nebyla předpověď úplně příznivá, takže jsem chvíli váhal. Doslova měla přejít přes noc studená fronta se vším, co k tomu patří. Neměl jsem moc času a věděl jsem, že osedlám kolo nejdříve...
07.09.2015 11:40
    Někdy se člověku vážně nechce vstávat brzy po ránu. Tím spíš pokud je neděle. Jsou ale dny, kdy se netrpělivě převalujete z boku na bok a čekáte, až konečně zazvoní budík. Přesně takové bylo nedělní ráno, kdy jsme měli vyrazit na kola na Vysočinu. Důležité je,...
27.08.2015 21:40
    Co si představíte pod pojmem „pohodový“? Procházku rozkvetlou loukou, povalování se u bazénu nebo snad grilování a trochu pivka? Přátelé, pokud je výraz „pohodový“ spojen se slovem „závod“ a čirou náhodou v okolí Tišnova, bude to především dřina! O tom, že...
29.07.2015 22:43
    Nedávno jsem si prohlížel staré fotky z hor. Na každý z výletů mám řadu vzpomínek, ale některé vždy vyčnívají. Jsou něčím jiné, něčím zvláštní, něčím nezapomenutelné.     Na jeden takový jsem se z jara 2012 domluvil s tatem (čti „s tatem“)....
14.07.2015 08:42
      Není to tak dávno, co jsem poprvé obul tenisky a vyběhl směrem k lesu. Musím však přiznat, že na mě běh zapůsobil stejně jako na spousty dalších. Uznávám, ač to může vyznít všelijak, že se pohybuji na hranici závislosti a v případě vícedenní abstinence jsem mírně...
27.04.2015 12:32
    Poslední dubnový víkend by člověk neměl sedět doma. Příroda dýchá tím nejsilnějším jarem a kolem kde co kvete! Nevím proč, ale uvědomil jsem si to už v prosinci, když jsem přemýšlel nad přípravou svého těla k výkonu. Ten nás čeká při orientačním běžeckém závodě...
31.03.2015 09:58
    Byla tma, taková ta opravdová tma. Pomalinku jsme ukrajovali metr za metrem, ale zbývalo jich ještě hodně. Baterky ve svítilně už vypověděly službu, ale zastavit se a vyměnit je znamenalo, že mě začne být zima. Půjdu bez světla a pokusím se orientovat podle stromů. Šlo...
28.01.2015 11:20
    Nestává se často, že se zakoukám do kouta někde v Alpách natolik, že ještě v den „objevení“ dané lokality plánuji výstupovou trasu. S kopcem ve Vysokých Taurech se to stalo. 3246 metrů vysoký vrchol Ankogel a jeho sousedé mě zcela učarovali. Jen ať trochu přimrzne...
20.01.2015 22:15
    Neváhal jsem si přivstat a vyrazil z domu před pátou. O tom, že byla tma jako v pytli, asi nemusím nikoho přesvědčovat. Mimo to pěkně štípaly tváře, což přitáhlo můj zrak směrem k obloze. Nebe bylo bez mraků a já jsem doufal, že to vydrží celý den. Spoje pěkně...
18.01.2015 22:28
    Každý rok koncem letní sezóny mě popadne neodolatelná touha. Touha brodit se až po kolena zasněženou plání nějakého horského masivu. Ne jinak tomu bylo na podzim roku 2014, kdy jsem doslova snil nad balíkem map. Tak kam to letos bude? Kde složíme hlavy o silvestrovské noci?...
<< 1 | 2