PÁLAVA JE NEJKRÁSNĚJŠÍ V LEDNU

20.01.2015 22:15

    Neváhal jsem si přivstat a vyrazil z domu před pátou. O tom, že byla tma jako v pytli, asi nemusím nikoho přesvědčovat. Mimo to pěkně štípaly tváře, což přitáhlo můj zrak směrem k obloze. Nebe bylo bez mraků a já jsem doufal, že to vydrží celý den. Spoje pěkně navazovaly, a tak jsem bloudil po brněnské Zvonařce někdy kolem šesté hodiny ranní. Zbývalo zjistit, odkud že to vlastně pojede. Měl to být ideální spoj. Žádná mezizastávka, rovnou do Mikulova. Moje čtyřnohá přítelkyně dorážela kovovým košíkem na koleno, jako by mi chtěla něco naznačit. „Sundej mi to!“, následovala další rána do kolene. Odolal jsem a po krátkém kárném řízení i pes pochopil. Procházeli jsme společně jedno nástupiště za druhým a hledali jsme to naše. Konečně jsme ho našli. Bylo samozřejmě jedno z posledních v řadě. „Sláva, autobus už tu stojí.“ Hrnul jsem se ke dveřím, aniž bych tušil, jakou sprchou mě šofér probudí. „Pane, kampak s tím zvířetem? Tohle je mezinárodní linka.“ Po chvíli přemlouvání jsem se znovu podíval do jízdního řádu, kde jsem hodně hluboko pod čarou zmínku o nepřepravě zvířectva opravdu našel. Vydali jsme se tedy na informace. Přívětivá paní mě ujistila, že další spoj jede v půl jedenácté a že i to kafe jistě stihnu. Stihl bych jich deset! Když si na to dnes vzpomenu, napadá mě jen jedno slovo. Z etických důvodů ho zde nezmíním.

 

  

    Mezinárodní linka Brno-Mikulov-Vídeň se dala do pohybu. Bezmocně jsem koukal na obrysová světla autobusu a jímala mě zlost. Zrak jsem sklopil k zemi a přemýšlel co s načatou sobotou. Vydat se na Pálavu kolem poledne nemělo moc smysl. Do tmy bych nedošel ani na první kopec. V tom jsem zvedl oči a spatřil řidiče vystupujícího z autobusu. „Pane“, křičel na mě. „Pojďte, svezu Vás, nikoho tu nemám, tak si sedněte dozadu.“ Nezměrnou radost jsem oslavil širokým úsměvem. „Ale toho psa si někam schovejte.“ Přemýšlel jsem, kam asi dám třicetikilovou fenku. „Někam pod sedadlo.“ A jelo se!

    V Mikulově jsme byli se svítáním. Teplé ranní barvy probouzely starou zástavbu i okolní kopce. Cestou přes město jsme nepotkali ani živáčka, což se v sobotu brzo ráno dalo čekat. Změnilo se to ve chvíli, kdy se psina rozhodla vykonat velkou potřebu na náměstí. Jistě, přímo uprostřed. Kde se vzala, tu se vzala, stála proti nám hlídka městské policie. Zavzpomínal jsem, do čeho jsem doma balil jablečný závin a vítězně jsem pookřál. Mikrotenový sáček se vždycky hodí!

     Přes Kozí hrádek jsme si to pak namířili k Turoldu, kudy dříve vedly různé cestičky směrem vzhůru. Dnes jich je většina doslova zabarikádovaných pokácenými křovisky a větvemi nejspíše proto, aby tam tudy nikdo nechodil. Vzali jsme za vděk značenou turistickou stezkou. Kolem zahrad a menších vinic jsme došli nad Turold, kde už na nás z dálky vyhlížela moje oblíbená Kočičí skála. Není to bůh ví jak velká hrouda, ale něčím mě přitahuje. Snad je to tím, že si dovedu předtsvit výhled z Kočičí skály v dobách, kdy tudy ještě nevedla asfaltová cesta, a kdy ve vinicích nejezdily traktory ale báby s trakařem.

    Dál jsme se vydali cestou mezi vinicemi a ke Stolové hoře jsme přišli ze strany od Bavor. Slunce bylo i na lednové dny docela vysoko, ale přesto stále mrzlo. Uvítal jsem to ve chvíli, kdy jsme stoupali na Stolovou horu. „Ta potvora! Už je nahoře. Už je zase tady. A už je zase nahoře.“ Mít tak psí nohy. Nabrali jsme svižné tempo, abyhom stihli Věstonice za světla, a tak mě v tu chvíli rozhodně zima nebyla. Chvíli jsme se zdrželi na pláni Stolové hory. Nestává se totiž každý den, že tu člověk nikoho nepotká. Nějakou dobu jsem se věnoval pózující psí modelce, kterou jsem ani za nic na světě nemohl přesvědčit, aby koukala nějak vznešeně. Pořád vyplazovala jazyk.

    Když se člověk nehýbe, leden se rychle připomene, tak jsme vyrazili. Přes Sirotčí hrádek do Klentnice a odtud přímo na Děvín. O tom, že přitažlivost není jen výsadou Kočičí skály, matky země nebo hezké ženy, svědčí strom. Není moc takových stromů, ke kterým by přišli v podstatě všichni, kteří jdou kolem. Tenhle pálavský viděl jistě každý, kdo na Pálavu zavítal. Nedalo mě to a vytáhl jsem fotoaparát. „Neboj, budeme tu jen chvíli, už je hromada hodin.“ Jakoby pochopila a ulehla vedle cesty.

    Po krátké fotopauze jsme si to namířili přímo k vysílači, ale překvapilo mě, že se cesta stáčí mimo hřeben. Proč to? Někomu snad vadilo, že kolem železobetonové stavby chodí turisté? Budu se muset ještě hodně učit abych pochopil. S myšlenkou na důvody, které vedly k odklonu trasy, jsem sestoupil k Dívčímu hradu, kde jsem se měl potkat s kamarádem. Cestou jsem ve sněhu zahlédl několik pěšinek od zvěře, a také nějakou siluetu. Domníval jsem se, že mohlo jít o kozu bezoárovou, která tu byla před léty uměle vysazena. Později jsem zjistil, že určitě ne. Místní krásy příliš ničila a tak bylo v roce 2002 celé stádo opět odchyceno a odvezeno do obory v Čechách.

Pálavské putování příjemně uzavřela věstonická gulášová polévka, na kterou jsme měli před odjezdem autobusu času tak akorát...

 

 

 

na vlastní kůži zažil: Vítek 

 

Diskusní téma: PÁLAVA JE NEJKRÁSNĚJŠÍ V LEDNU

Nebyly nalezeny žádné příspěvky.

Přidat nový příspěvek

CESTY

12.10.2018 12:44
    Nedá se nic dělat. Podzimní hory mají své nezaměnitelné kouzlo. Nejen že podzim kreslí horské hřebínky nepřebernou paletou barev, ale pěšinky jsou takřka liduprázdné. Když k tomu přidáte pozdní babí léto, samy se naskládají věci do kufru a lusknutím prstu jste pod...
04.10.2018 11:59
    Není to jen tak! Na dovolenou s dětmi se dá jet kamkoli, ale když chcete, aby to bavilo děti i vás, dá to trošku přemýšlení. Volba padla na slovinské jezero Bohinj. Vybavenost kempu Zlatorog, dostupné oblázkové pláže a křišťálově čistá voda slibovala dostatek vyžití pro děti a okolní...
04.09.2018 09:20
    Dlouho jsme si nikde nedali pořádně do těla. Tím spíš, že jsem si pár neděl poležel s nohou nahoře a na nějaké bikování nebylo ani pomyšlení...respektive pomyšlení by bylo, ale to je tak všechno. Jako malej kluk jsem se těšil na pořádnej výlet někam do hor. A stalo...
30.01.2018 11:58
  1) Zbaviť sa nepotrebnej záťaže. Prezidentské volebné lístky, hodinky a päť pracovných dní nechat za chrbtom.   2) Vyniesť krídla na štartovaciu plochu Od parkoviska v ústí doliny rúbaniskami a lesom cez Holý vrch na južný hrebeň Baranca, väčšinu zimných...
26.10.2017 20:18
    Já vám dám, že nemáte čas sportovat! Máte toho moc? V jednom kuse sedíte u počítače nebo snad v autě? A mám vás! Auto má kufr a v kufru je dost místa na jarmilky, červený trenýrky a vasilo. Pokud jezdíte hodně autem, není nic jednoduššího, než si trvale vozit hadříky v kufru...
21.10.2017 13:38
    V uplynulém týdnu jsem si uvědomil, že když se o člověku ví, že mívá blbý nápady, začne přitahovat ještě blbější nápady ostatních. "Mám takový podpeřinový sen, přeběhnout hřeben Malé Fatry", napsal Marek a mně bylo jasné, jak to dopadne...     Dva dny...
22.08.2017 21:16
    Dlouho jsme nikde pořádně nezabloudili, natož pak na kole. Minulý víkend se to naštěstí podařilo změnit. Jak by ne, když se v Tišnově konal další, v pořadí již čtvrtý ročník orientačního závodu horských kol Bludný kruh!      Proč to dělám? Říkal...
01.07.2017 10:57
    Jednou jsem si řekl, že nebudu slavit narozeniny. Tedy ne obvyklým párty způsobem. Od té doby každý rok vyvedeme v kruhu "spřízněných" nějakou klukovinu. Minulý rok to byl červnový výstup na Glockner s tatem, rok před tím "cesta za pokladem" kdy ješte na nádraží kluci...
25.04.2017 15:24
    Velikonoční čtvrtek jak se patří. Přeplněná parkoviště supermarktetů a na dálnicích kolony kam až oko dohlédne. Vydali jsme se na cykloskok do Velkých Karlovic, kam nám cesta z Brna trvala snad tři hodiny. Kola v kufru a těžká noha na plynu... i tak jsme dorazili až před...
21.02.2017 20:25
    Ještě v srpnu to znělo jako dobrý vtip. Seděli jsme každý u svého počítače a přes hromadnou konverzaci vesele diskutovali o tom, co nás ještě do konce roku čeká. Najednou přišla řeč na zimní sezonu. Moc možností pro partičku běžeckých amatérů v zimně není......
28.12.2016 09:05
    Jako už každý rok i letos jsem se nemohl dočkat posledního adventního víkendu. Tedy toho předvánočního. Pravidelný SetUp tohoto víkendu je: obchody narvané k prasknutí, marast na silnicích, inverze, všeobecná panika z nadcházejících svátků a... na horách...
15.12.2016 13:10
    Už pár týdnů se snažím odolávat obecnému tlaku spojenému s blížícím se koncem roku... není to žádlá sranda. Z každé výlohy kouká vousatej dědek v červeném pyžamu a z rádií hrají populární předvánoční hity. Nejvyšší čas zmizet někam na hory. Ty jsou před koncem roku...
05.11.2016 09:44
    Na podzim, kdy nejeden malíř sahá po palatě teplých barev, mě to táhne do hor ještě víc než kdykoli v průběhu roku. Po sezóně se kopce zcela vylidní a hory jsou klidné, nostalgicky klidné. Abychom do té nostalgie příliš nezabředli, nebudeme se na ně koukat z okna domu ani auta, ale...
13.10.2016 21:35
    Nedávno jsem někde četl zajímavou myšlenku. Lidé by chtěli být nesmrtelní, ale když v neděli prší, neví co s volným časem. Vzpomněl jsem si na to, když se mi z ničeho nic poštěstilo mít v týdnu volné dopoledne. Najednou jsem se převlékal do běžeckých hadříků a nazouval...
04.10.2016 12:09
    Je úterý, dva dny jsem se skoro nepohnul. Bolí mě nohy... nevím, jak se vyhnout schodům, které na mě čekají cestou do práce….     Podobné myšlenky má asi většina přátel, se kterými jsme o víkendu zakusili dobrodružství jménem Biatec Race...
03.09.2016 07:55
    Dalo by se říci "do třetice všeho dobrého". Letos se totiž konal již třetí ročník orientačního cyklomaratonu dvojic s názvem Bludný kruh. Nemohl jsem se dočkat, až namažu řetěz a šlápnu do pedálů. Ono to není jen tak... Letos jsem toho moc nenajezdil a tak jsem měl oprávněné obavy....
29.08.2016 15:00
    Je to malý sen. Sednout ve dveřích domu na kolo a za pár vteřin stoupat vysokohorskou pěšinou směrem do míst, které obývají svišti a možná ještě o kousek dál. V takovém prostředí máte velkou šanci, že se z vyjížďky vrátíte totálně utahaní, možná odření, ale 100%...
07.08.2016 08:08
Co se dá stihnout za jedeno odpoledne a následující dopoledne? Tygří výlet po Vysočině!     V pátek v odpoledne jsme i s koly nasedli na vlak v Tišnově a za necelou hodinku vystoupili v Bystřici nad Pernštejněm. Lilo jako z konve!      Do sedel kol se...
12.07.2016 11:16
    Přemýšleli jste někdy nad tím, jak překvapit rodiče? Sem tam určitě ano a sem tam vám jeden nebo druhý rodič trochu pomůže. Tentokrát zavolala mamka, aby se se mnou podělila o lišácký plán. Tata bude za nedlouho slavit šedesátku, tak mu chtěla připravit „malé překvapení“. Když řekla...
29.05.2016 15:24
    Čím jsou pro mě hory? Zdánlivě jednoduchá otázka, na kterou jsem tentokrát hledal odpověď v pohoří Hrubého Jeseníku.     V pátek po práci bylo nesnesitelné dusno. Kolo jsem měl v kufru auta stojícího před kanceláří a doufal, že si ho...
19.05.2016 19:32
    Pokud se už jednou někdo rozhodne alespoň rekreačně sportovat, začne si klást různé cíle. Jak se cíle zvyšují, roste i míra očekávání a často i zklamání. Pokud nedovedete očekávat zdravě, je lepší neočekávat vůbec. To se pak budete divit, co se vám všechno...
21.03.2016 21:27
Stane se, že víte... Někdy ale stačí, když tušíte!      V pátek kolem desáté večerní jsme si mysleli, že víme. To jsme ještě ani netušili. Neplánované odjezdy na poslední chvíli totiž skrývají spousty dobrodružství. Hledáte batoh, pak boty a když už všechno najdete, nemáte...
29.02.2016 12:29
    Zimní radovánky mají poslední dobou poněkud divný rozměr. Minulý týden jsem potkal pána v šortkách a tričku s krátkým rukávem a to je, moji milí, pořád únor. Namísto sáňkování a běžkování nám tak zbývá netradiční zimní kratochvíle,...
04.01.2016 10:11
    Přiznejte se, kdo by nechtěl strávit silvestrovský večer někde na horách!? Představíte si vyhřátou chalupu a za okny hromady sněhu? Možná, ale věřte, že to může dopadnout úplně jinak. Letos jsme silvestrovské oslavy přesunuli na Slovensko do Strážovských vrchů.  ...
14.12.2015 10:35
    Zimní hory mají mnoho podob. Od sjezdovek věhlasných lyžařských středisek až po opuštěná zákoutí vedlejších dolin. Tentokrát jsme se vydali tichými, opuštěnými dolinami. Navštívili jsme rakouský Hochschwab.      Výhodou tohoto dvoutisícového pohoří...
1 | 2 >>