Malá Fatra ultralajt

21.10.2017 13:38

    V uplynulém týdnu jsem si uvědomil, že když se o člověku ví, že mívá blbý nápady, začne přitahovat ještě blbější nápady ostatních. "Mám takový podpeřinový sen, přeběhnout hřeben Malé Fatry", napsal Marek a mně bylo jasné, jak to dopadne...

    Dva dny před výletem jsem začal přemýšlet, co všechno s sebou potřebuji a jak velký batoh se hodí na třídenní poklusávání po kopcích. Třicetilitrový jsem zavrhl prakticky ihned a balil jsem se do dvacítky... paráda, vešlo se tam pohodlně všechno, co nutně potřebuji. Zkusmo jsem se s ním proběhl po zahradě a nastalo velké dilema. Dvacítku na zádech netáhnu! Ale co nechám doma? S pečlivým výběrem vhodných propriet pomáhaly děti, které to řešily podle barev. Ok, tak vážně: sbaleno do 5l batůžku, do kterého se vešel litr vody, 4 müsli tyčinky, sušené maso, kartáček s pastou, šusťákovka, mikina a elasťáky (a pár dalších překvapení). Zbytek na sebe a co se nevejde, nepotřebuju. S obavou, co se stane, když se něco stane a nám bude něco chybět, se stalo, že jsme najednou běželi ze Strečna směrem k hradu.. dlouhý a krásný kopec na chatu pod Suchým nám zpříjemnilo zapadající slunko...

Chata pod Suchým je moje oblíbená! Vždycky se tam něco semele a člověk potká pár zajímavých lidí. Za barem mají kytaru a pokud slíbíte, že ji v 10 vrátíte, ochotně ji půjčí. 

    Vrátili jsme ji později a ráno se nám nevstávalo úplně dobře...kopec je kopec a slunko na nás nepočká. Vytrpěli jsme si výstup za tmy a první paprsky nás zastihly až na hřebennu za Suchým. Krásné ráno! 

    Na Kriváně nás už doprovázela mlha. Škoda...moc výhledů jsme si ráno neužili. Byl jsem moc rád za rozhodnutí vzít jen malý batůžek. Jediné co mně trošku vadilo při klusání po horské pěšince byl fotoaparát, který připevněn na ramenní části popruhu batohu neustále poskakoval dopředu a dozadu. Ještě že jsem pořídil malý Panasonic GF7 a ne jeho staršího brášku, jak jsem chtěl původně. V těchto situacích je každé deko znát. 

    Nechápu, jak jsme mohli zvažovat, jestli bereme trekové hole! Bez nich bychom asi umřeli..což o to, do kopce to ještě jakš takš jde, ale ty seběhy jsou o stehna. Na chatu pod Chlebom jsme přisvištěli na snídani. Nocležníci právě opouštěli chatu a za pár chvil jsme tam byli prakticky sami... vyhráli jsme tak sázku předchozího večera, kdy nám nebylo věřeno, že plánujeme snídat na chatě o půl hřebene dál. Večer nás čeká zasloužený trest v podobě borovičky zdarma!

    Čaj, štrůdl, šošovicová polívka a tři hodiny spánku na lavici před chatou! Slunko se vylouplo zpoza mraků a hezky hřálo.. to bylo moc dobře, neměli jsme co na sebe. Po poledni nás vítal hřebínek za Chlebem a navrátivší se mlha... Klouzalo to až o zem praštilo, a tak jsme se ze Stohu, ze kterého nebylo vidět ani na špičku vlastního nosu, vraceli někteří sjezdem po prdeli (chtěl jsem napsat po zadku, ale čert vem korektnost veřejného projevu ;). 

    Západ slunce u Chlebu, kam jsme se vraceli na nocleh, už byl zase bez mraků a nabídl krásné pohledy přes okolní hřebeny (vpravo Velký Kriváň). 

    Na chatě pod Chlebom je taky kytara!! Když k tomu připočítáte několik partiček, ve kterých se najdou šikovní muzikanti, je zaděláno na malér... Tyhle "náhodné" maléry mám rád. 

    Tři hodiny spánku a vzhůzu na kopec! 

    Už jen pár skoků a kroků po kopcích a pak po modré kolem Šútovského vodopádu na vlak. Pán Bůh zaplať za trekové hole. Těch několik kilometrů seběhu po kamenité cestě byl zážitek i tak. Nenechali jsme odjezd náhodě a raději pospíchali na šútovské nádraží. Poslední kilometr po frekventované dopravní tepně je rozhodně lepší přitlačit na tepmo a utrpět jej co nejrychleji. Vlak jel za nacelou půlhodinku, takže jsme ještě vstřebali pár slunečních paprsků na peróně a spolu s deodorantem z třídenního poklusávání po kopcích nastoupili mezi ostatntí nadšené cestující... ne, koupel v potoku to fakt nezachrání :D

    Byla to dobrá klukovina a jsme zase o zkušenost bohatší. Na tři dny nepotřebujete prakticky nic co by se nevešlo do pětilitrového batůžku. No dobře, tak jsme tentokrát spali na chatách. Příště si to vynahradíme pořádnou divočinou! 

 

Trasa zde.

Na vlastní kůži zažili: Marek a Vítek 

Diskusní téma: Malá Fatra ultralajt

cialis ads wayhodo

Prainna 24.12.2020
Achat Cialis Fiable Amourolf <a href=https://bansocialism.com/>buy cialis online reviews</a> Inhide Acheter Du Cialis En France

brand cialis wayhodo

Prainna 19.12.2020
Buy Prednisone 10mg Amourolf <a href=https://bansocialism.com/>buying cheap cialis online</a> Inhide Ed Pills Online Legal

Přidat nový příspěvek

CESTY

04.01.2016 10:11
    Přiznejte se, kdo by nechtěl strávit silvestrovský večer někde na horách!? Představíte si vyhřátou chalupu a za okny hromady sněhu? Možná, ale věřte, že to může dopadnout úplně jinak. Letos jsme silvestrovské oslavy přesunuli na Slovensko do Strážovských vrchů.  ...
14.12.2015 10:35
    Zimní hory mají mnoho podob. Od sjezdovek věhlasných lyžařských středisek až po opuštěná zákoutí vedlejších dolin. Tentokrát jsme se vydali tichými, opuštěnými dolinami. Navštívili jsme rakouský Hochschwab.      Výhodou tohoto dvoutisícového pohoří...
28.11.2015 13:57
    Rychlebské hory mám opravdu rád. Jestli převažuje jeden důvod nad ostatními, pak je to jejich rozmanitost. Jako mnohé hory se pyšní klasickou hřebenovkou, ze které sem tam vybíhají boční rozsochy, ale četností dlouhých dolin a svážných cest, po kterých se můžete toulat celé...
03.11.2015 10:07
    Pokud si chcete užít ničím a nikým nerušený výlet kolem Brněnské přehrady, nesmíte dlouho vyspávat. Ideálně pak počkejte na období, kdy ranní slunce stoupá velmi pomalu a jinovatka dlouho zdobí břehy. Pokud budete mít štěstí, podaří se vám zažít atmosféru klidného a...
14.10.2015 20:03
    Pokud budete mít někdy cestu do Kadaně, můžete navštívit hrad, Františkánský kláštěr nebo rozhlednu na Svatém vrchu. Řekněte mi, co je to za rozhledy z výšky 390mnm. Ano, jako bych to slyšel. Musíme výš. Pokud tedy máte dost času na prohídku historického centra města,...
09.10.2015 22:32
    Konec cyklistické sezony je parádní čas. Nejenom že je podzim a všechno hraje barvami, ale člověku to už docela šlape a tak má logicky roupy! Jako každým rokem i letos jsme vymýšleli, co podnikneme. Hlasování neproběhlo, protože demokracie je kravina...
28.09.2015 21:58
    Zaklapnout víko notebooku a vyrazit k nejbližší pěšince na kraji lesa je jedním slovem pohoda. Člověk přijde na jiné myšlenky a pokud zrovna neběží nebo nejede na kole, jen tak se projde. Získá pocit svobody a volnost v myšlenkách a to není málo. Naprosto jiná situace...
09.09.2015 20:43
    Má cenu vyrazit někam ven jen přes noc? Pokud má být hezky, pak určitě. Tentokrát nebyla předpověď úplně příznivá, takže jsem chvíli váhal. Doslova měla přejít přes noc studená fronta se vším, co k tomu patří. Neměl jsem moc času a věděl jsem, že osedlám kolo nejdříve...
07.09.2015 11:40
    Někdy se člověku vážně nechce vstávat brzy po ránu. Tím spíš pokud je neděle. Jsou ale dny, kdy se netrpělivě převalujete z boku na bok a čekáte, až konečně zazvoní budík. Přesně takové bylo nedělní ráno, kdy jsme měli vyrazit na kola na Vysočinu. Důležité je,...
27.08.2015 21:40
    Co si představíte pod pojmem „pohodový“? Procházku rozkvetlou loukou, povalování se u bazénu nebo snad grilování a trochu pivka? Přátelé, pokud je výraz „pohodový“ spojen se slovem „závod“ a čirou náhodou v okolí Tišnova, bude to především dřina! O tom, že...
29.07.2015 22:43
    Nedávno jsem si prohlížel staré fotky z hor. Na každý z výletů mám řadu vzpomínek, ale některé vždy vyčnívají. Jsou něčím jiné, něčím zvláštní, něčím nezapomenutelné.     Na jeden takový jsem se z jara 2012 domluvil s tatem (čti „s tatem“)....
14.07.2015 08:42
      Není to tak dávno, co jsem poprvé obul tenisky a vyběhl směrem k lesu. Musím však přiznat, že na mě běh zapůsobil stejně jako na spousty dalších. Uznávám, ač to může vyznít všelijak, že se pohybuji na hranici závislosti a v případě vícedenní abstinence jsem mírně...
27.04.2015 12:32
    Poslední dubnový víkend by člověk neměl sedět doma. Příroda dýchá tím nejsilnějším jarem a kolem kde co kvete! Nevím proč, ale uvědomil jsem si to už v prosinci, když jsem přemýšlel nad přípravou svého těla k výkonu. Ten nás čeká při orientačním běžeckém závodě...
31.03.2015 09:58
    Byla tma, taková ta opravdová tma. Pomalinku jsme ukrajovali metr za metrem, ale zbývalo jich ještě hodně. Baterky ve svítilně už vypověděly službu, ale zastavit se a vyměnit je znamenalo, že mě začne být zima. Půjdu bez světla a pokusím se orientovat podle stromů. Šlo...
28.01.2015 11:20
    Nestává se často, že se zakoukám do kouta někde v Alpách natolik, že ještě v den „objevení“ dané lokality plánuji výstupovou trasu. S kopcem ve Vysokých Taurech se to stalo. 3246 metrů vysoký vrchol Ankogel a jeho sousedé mě zcela učarovali. Jen ať trochu přimrzne...
20.01.2015 22:15
    Neváhal jsem si přivstat a vyrazil z domu před pátou. O tom, že byla tma jako v pytli, asi nemusím nikoho přesvědčovat. Mimo to pěkně štípaly tváře, což přitáhlo můj zrak směrem k obloze. Nebe bylo bez mraků a já jsem doufal, že to vydrží celý den. Spoje pěkně...
18.01.2015 22:28
    Každý rok koncem letní sezóny mě popadne neodolatelná touha. Touha brodit se až po kolena zasněženou plání nějakého horského masivu. Ne jinak tomu bylo na podzim roku 2014, kdy jsem doslova snil nad balíkem map. Tak kam to letos bude? Kde složíme hlavy o silvestrovské noci?...
<< 1 | 2