Jizerská 50 - od žertu k tvrdé realitě

21.02.2017 20:25

    Ještě v srpnu to znělo jako dobrý vtip. Seděli jsme každý u svého počítače a přes hromadnou konverzaci vesele diskutovali o tom, co nás ještě do konce roku čeká. Najednou přišla řeč na zimní sezonu. Moc možností pro partičku běžeckých amatérů v zimně není... není? 

    Jakoby hříčkou osudu mě do oka padl poutač na jubilejní 50. ročník Jizerské 50 a nemohl jsem si nechat ujít popíchnutí všech ostatních. Reakce byly různé. Od "jsi se pomátl", což považuji pouze za rekapitulaci dříve řečeného, až po "do toho jdu", což považuji za momentální zatmění mysli respondentky. Pár týdnů uběhlo a na startovní listině přibylo několik "závodníků" z nichž většina ani běžky neměla. Je to prý v hlavě :D 

Ještě v listopadu to znělo jako vtip...prosinec, leden...a sakra...

    Někteří už poctivě trénovali, jiní stále nedisponovali vybavením. Vtipné to už nebylo. V půli ledna jsem poprvé vyjel na svých starých práskačkách, které mi pořídili rodiče někdy kolem 17 let. To už je celkem dávno. Přemýšlel jsem, jak se to dělá, abych pořád nepadal, jak se zatáčí a co bylo nejhorší, jak se zastavuje! 

    Vyjeli jsme i k několika (čti ke třem) společným "tréninkům". Ti, kteří měli nová prkénka, vypadali svěží i po delších kopcích. Jestli platí, že nové koště dobře mete, pak u běžek to zjevně platí násobně. Ty moje staré rachotiny ne a ne pospíchat. Píchal jsem jak jen dovedu a všichni mě ujížděli. To vážně nemám rád :) Padlo rozhodnutí... koupím si nové běžky. Po několika pokusech začátkem února pořídit běžky pro moji váhovou kategorii jsem propadl depresi. Jedna slečna v prodejně dokonce tvrdila, že na mě nejsou ani před sezonou. Už nežije... 

    Taky to vypadalo, že budu jediný čtyřstopý běžkař na Jizerské 50, protože většina běžně dostupných lyží byla váhově na cca 50kg. Logicky bych potřeboval jedny na nohy a druhé na ruce... Vyhrály běžky z půjčovny...2 dny do startu. Uf. 

Pátek: Registrace, hotel, strategická příprava (pivo)

Sobota: přísný budíček a fofrem na start. 

    Něžnější část našeho týmu zvolila variantu 25km závodu a obě dvě už v 9hodin klouzaly ke startovní čáře. Start! Jakkoli se to zdálo nemožné... 

 

    Odstartovaly obě vlny 25km závodu a také následující desítka. Holky na startu zářily a odhodlání z nich sálalo tak, že když vyjely, odhodlání už bylo skoro v cíli. Přemýšlel jsem, jak moc to schytám, když jim pojedu naproti, ale za těch pár rýpanců to stálo. A navíc mě moc zajímalo, jak se na těch vypůjčených běžkách jede...Bavilo mě to tak, že jsem pak musel zpytovat svědomí, jestli jsem místo 20km neměl raději sedět u piva a šetřit se na neděli. 

V cíli je vše zapomenuto...Obě dojely vyčerpané a po krátké chvíli zase usměvavé. 

Neděle: konec legrace, jede se padesátka. 

    Někteří mazali v sobotu, jiní v neděli u odborníků. Tak jako tak to byla dřina. Na startu zněl z reprobeden tlukot srdce, který signalizoval blížící se hromadný úprk...Zatímco Kuba a Honza zmizeli jako pára nad hrncem, Petr nebyl s prací profi týmu spokojen a přemazával hned v prvním kopci. Rozhodl jsem se si to vytrpět a celé první stoupání odtáhnout na rukách. Beztak to profíci dělají stejně :) 

    Na jižní straně to vůbec nejelo. Stopa rozemletá od několika tisícovek běžkařů přede mnou a měkký sníh. Namazáno jsem měl evidentně univerzálním způsobem, tedy: do kopce dřina, z kopce dřina. Tady jsem si říkal, jestli to mám za potřebí... V půli závodu čekal kamarád a dobře hecoval! Tak to má být! 

    Žádné přemazávání. Cosi mě říkalo, že bude odvrácená strana kopce jiná. Taky že ano. Jak to v první půli nejelo, tak jsem si druhou půlku užil se širokým úsměvem. Doufám, že jsem tím okolní běžkaře moc neštval. Někteří měli evidentně opačný průběh... od úsměvu k nadávkám...Klouzalo to jak mělo, stoupalo to skoro samo a cíl se blížil. V jednu chvíli, někde kolem 39km, mě hlavou prolítlo "ty vole to pude!". Po sobotní projížďce jsem věděl, jak vypadá trať posledních 10km a kromě jednoho protivného stoupání jsem žádnou zradu nečekal. Občerstvovačka na Hřebínku byla ale skoro vymodlená. "Plný" sil jsem nabral směr cíl. Se skupinkou cca 15 běžkařů jsme se střídavě míjeli a zjišťoval jsem, že na krev se pojede do cíle i kolem celkového 3000 místa. 

    A tak se stalo. Poslední kopeček soupaž ze všech sil, pak dlouhý sjezd a nájezd do ne-ko-neč-né cílové rovinky. Jako kdyby šlo o bednu. Kde se to v tolika lidech vezme? Kdyby blbnul jeden, ale všichni se splašili a do cíle to hnali spurtem. Počítal jsem vlaječky na cílové rovince a polykal sprosté nadávky. Marně si snažím vybavit detaily. Vůbec nevím, jak jsem se do cíle dostal. Každopádně na doraz a dalších 100 metrů bych neujel. Jako bych to slyšel...no jo, chlapi...

    V cíli už převlečení čekali Kuba s Honzou, kteří se s tratí napoprvé poprali v čase hodně pod 4 hodiny a jsem moc rád, že jsem se k nim přidal. No dobře...kousek pod 5, ale počkejte příští rok, dacani! Petr se k oslavám splněné výzvy přidal za pár minut...jak říkal: "je fajn, když v cíli někdo čeká". 

Kdysi jsem tvrdil, že běžky ani omylem...beru zpět!

Tož děcka, jakou volovinu vyvedeme příště? Nějaké návrhy? 

 

 

Na vlastní kůži zažili: Lucka, Verča, Kuba, Petr, Honza, Vítek

Diskusní téma: Jizerská 50 - od žertu k realitě

Nebyly nalezeny žádné příspěvky.

Přidat nový příspěvek

CESTY

04.09.2018 09:20
    Dlouho jsme si nikde nedali pořádně do těla. Tím spíš, že jsem si pár neděl poležel s nohou nahoře a na nějaké bikování nebylo ani pomyšlení...respektive pomyšlení by bylo, ale to je tak všechno. Jako malej kluk jsem se těšil na pořádnej výlet někam do hor. A stalo...
30.01.2018 11:58
  1) Zbaviť sa nepotrebnej záťaže. Prezidentské volebné lístky, hodinky a päť pracovných dní nechat za chrbtom.   2) Vyniesť krídla na štartovaciu plochu Od parkoviska v ústí doliny rúbaniskami a lesom cez Holý vrch na južný hrebeň Baranca, väčšinu zimných...
26.10.2017 20:18
    Já vám dám, že nemáte čas sportovat! Máte toho moc? V jednom kuse sedíte u počítače nebo snad v autě? A mám vás! Auto má kufr a v kufru je dost místa na jarmilky, červený trenýrky a vasilo. Pokud jezdíte hodně autem, není nic jednoduššího, než si trvale vozit hadříky v kufru...
21.10.2017 13:38
    V uplynulém týdnu jsem si uvědomil, že když se o člověku ví, že mívá blbý nápady, začne přitahovat ještě blbější nápady ostatních. "Mám takový podpeřinový sen, přeběhnout hřeben Malé Fatry", napsal Marek a mně bylo jasné, jak to dopadne...     Dva dny...
22.08.2017 21:16
    Dlouho jsme nikde pořádně nezabloudili, natož pak na kole. Minulý víkend se to naštěstí podařilo změnit. Jak by ne, když se v Tišnově konal další, v pořadí již čtvrtý ročník orientačního závodu horských kol Bludný kruh!      Proč to dělám? Říkal...
01.07.2017 10:57
    Jednou jsem si řekl, že nebudu slavit narozeniny. Tedy ne obvyklým párty způsobem. Od té doby každý rok vyvedeme v kruhu "spřízněných" nějakou klukovinu. Minulý rok to byl červnový výstup na Glockner s tatem, rok před tím "cesta za pokladem" kdy ješte na nádraží kluci...
25.04.2017 15:24
    Velikonoční čtvrtek jak se patří. Přeplněná parkoviště supermarktetů a na dálnicích kolony kam až oko dohlédne. Vydali jsme se na cykloskok do Velkých Karlovic, kam nám cesta z Brna trvala snad tři hodiny. Kola v kufru a těžká noha na plynu... i tak jsme dorazili až před...
21.02.2017 20:25
    Ještě v srpnu to znělo jako dobrý vtip. Seděli jsme každý u svého počítače a přes hromadnou konverzaci vesele diskutovali o tom, co nás ještě do konce roku čeká. Najednou přišla řeč na zimní sezonu. Moc možností pro partičku běžeckých amatérů v zimně není......
28.12.2016 09:05
    Jako už každý rok i letos jsem se nemohl dočkat posledního adventního víkendu. Tedy toho předvánočního. Pravidelný SetUp tohoto víkendu je: obchody narvané k prasknutí, marast na silnicích, inverze, všeobecná panika z nadcházejících svátků a... na horách...
15.12.2016 13:10
    Už pár týdnů se snažím odolávat obecnému tlaku spojenému s blížícím se koncem roku... není to žádlá sranda. Z každé výlohy kouká vousatej dědek v červeném pyžamu a z rádií hrají populární předvánoční hity. Nejvyšší čas zmizet někam na hory. Ty jsou před koncem roku...
05.11.2016 09:44
    Na podzim, kdy nejeden malíř sahá po palatě teplých barev, mě to táhne do hor ještě víc než kdykoli v průběhu roku. Po sezóně se kopce zcela vylidní a hory jsou klidné, nostalgicky klidné. Abychom do té nostalgie příliš nezabředli, nebudeme se na ně koukat z okna domu ani auta, ale...
13.10.2016 21:35
    Nedávno jsem někde četl zajímavou myšlenku. Lidé by chtěli být nesmrtelní, ale když v neděli prší, neví co s volným časem. Vzpomněl jsem si na to, když se mi z ničeho nic poštěstilo mít v týdnu volné dopoledne. Najednou jsem se převlékal do běžeckých hadříků a nazouval...
04.10.2016 12:09
    Je úterý, dva dny jsem se skoro nepohnul. Bolí mě nohy... nevím, jak se vyhnout schodům, které na mě čekají cestou do práce….     Podobné myšlenky má asi většina přátel, se kterými jsme o víkendu zakusili dobrodružství jménem Biatec Race...
03.09.2016 07:55
    Dalo by se říci "do třetice všeho dobrého". Letos se totiž konal již třetí ročník orientačního cyklomaratonu dvojic s názvem Bludný kruh. Nemohl jsem se dočkat, až namažu řetěz a šlápnu do pedálů. Ono to není jen tak... Letos jsem toho moc nenajezdil a tak jsem měl oprávněné obavy....
29.08.2016 15:00
    Je to malý sen. Sednout ve dveřích domu na kolo a za pár vteřin stoupat vysokohorskou pěšinou směrem do míst, které obývají svišti a možná ještě o kousek dál. V takovém prostředí máte velkou šanci, že se z vyjížďky vrátíte totálně utahaní, možná odření, ale 100%...
07.08.2016 08:08
Co se dá stihnout za jedeno odpoledne a následující dopoledne? Tygří výlet po Vysočině!     V pátek v odpoledne jsme i s koly nasedli na vlak v Tišnově a za necelou hodinku vystoupili v Bystřici nad Pernštejněm. Lilo jako z konve!      Do sedel kol se...
12.07.2016 11:16
    Přemýšleli jste někdy nad tím, jak překvapit rodiče? Sem tam určitě ano a sem tam vám jeden nebo druhý rodič trochu pomůže. Tentokrát zavolala mamka, aby se se mnou podělila o lišácký plán. Tata bude za nedlouho slavit šedesátku, tak mu chtěla připravit „malé překvapení“. Když řekla...
29.05.2016 15:24
    Čím jsou pro mě hory? Zdánlivě jednoduchá otázka, na kterou jsem tentokrát hledal odpověď v pohoří Hrubého Jeseníku.     V pátek po práci bylo nesnesitelné dusno. Kolo jsem měl v kufru auta stojícího před kanceláří a doufal, že si ho...
19.05.2016 19:32
    Pokud se už jednou někdo rozhodne alespoň rekreačně sportovat, začne si klást různé cíle. Jak se cíle zvyšují, roste i míra očekávání a často i zklamání. Pokud nedovedete očekávat zdravě, je lepší neočekávat vůbec. To se pak budete divit, co se vám všechno...
21.03.2016 21:27
Stane se, že víte... Někdy ale stačí, když tušíte!      V pátek kolem desáté večerní jsme si mysleli, že víme. To jsme ještě ani netušili. Neplánované odjezdy na poslední chvíli totiž skrývají spousty dobrodružství. Hledáte batoh, pak boty a když už všechno najdete, nemáte...
29.02.2016 12:29
    Zimní radovánky mají poslední dobou poněkud divný rozměr. Minulý týden jsem potkal pána v šortkách a tričku s krátkým rukávem a to je, moji milí, pořád únor. Namísto sáňkování a běžkování nám tak zbývá netradiční zimní kratochvíle,...
04.01.2016 10:11
    Přiznejte se, kdo by nechtěl strávit silvestrovský večer někde na horách!? Představíte si vyhřátou chalupu a za okny hromady sněhu? Možná, ale věřte, že to může dopadnout úplně jinak. Letos jsme silvestrovské oslavy přesunuli na Slovensko do Strážovských vrchů.  ...
14.12.2015 10:35
    Zimní hory mají mnoho podob. Od sjezdovek věhlasných lyžařských středisek až po opuštěná zákoutí vedlejších dolin. Tentokrát jsme se vydali tichými, opuštěnými dolinami. Navštívili jsme rakouský Hochschwab.      Výhodou tohoto dvoutisícového pohoří...
28.11.2015 13:57
    Rychlebské hory mám opravdu rád. Jestli převažuje jeden důvod nad ostatními, pak je to jejich rozmanitost. Jako mnohé hory se pyšní klasickou hřebenovkou, ze které sem tam vybíhají boční rozsochy, ale četností dlouhých dolin a svážných cest, po kterých se můžete toulat celé...
03.11.2015 10:07
    Pokud si chcete užít ničím a nikým nerušený výlet kolem Brněnské přehrady, nesmíte dlouho vyspávat. Ideálně pak počkejte na období, kdy ranní slunce stoupá velmi pomalu a jinovatka dlouho zdobí břehy. Pokud budete mít štěstí, podaří se vám zažít atmosféru klidného a...
1 | 2 >>