Kořeny beskydských pěšinek - no na kole!
Velikonoční čtvrtek jak se patří. Přeplněná parkoviště supermarktetů a na dálnicích kolony kam až oko dohlédne. Vydali jsme se na cykloskok do Velkých Karlovic, kam nám cesta z Brna trvala snad tři hodiny. Kola v kufru a těžká noha na plynu... i tak jsme dorazili až před desátou, a pak jakoby nás pohltila časová smyčka... najednou byly tři.
Hodně těžko se ráno vstává, když se člověk před spaním zakecá, ale ještě hůř se polykají výškové metry. Někdy je to ale právě takhle potřeba. Tahle "vodní" atrakce je kousek od Karlovic směrem po modré na Benešky. Stojí za návštěvu, ale doporučuji chránicě na kolena a vystlané kalhoty... docela to klouže :)
Báječný zážitek nám připravila zelená turistická ze sedla pod Kotlovou. Kořenitá pěšinka, sem tam "kamínek" a především pořádný sklon. Za mě nejzábavnější úsek celého výletu. Některé schody byly hodně na hraně, ale do sedla (spíš za něj) vás může vrátit i dobře stojící strom. Takzvané "o rameno zpět" se opět osvědčilo. Nikdo se nepřizabil a dole jsme si byli všichni jako vejce vejci...od bláta.
O tom, že i frekventovaná místa mají své kouzlo, není pochyb. Vyhlídka z hlavního hřebene Radhoště je běžně plná fotografujících turistů. Ne tak brzy z jara za soumraku. Naše alterega z toho dojetí skončila v objetí.. no, že jim to sluší! :D Zima, rychle na pivo.
Svíčkovou na chatě "Hotel Radegast" sice nedoporučím, ale atmosféra je tam právě taková, jakou si ji uděláte! Udělali jsme si ji náramnou. Tedy až do té doby, než jsme se dozvěděli, že budeme zavírat a opustili jsme hotel vchodem pro zásobování kuchyně.
Náladu nám spravily krásné noční výhledy na všechny ty hvězdy kolem ;) Noc byla chladná...
Nebyli jsme tam naposledy!
Na vlastní kůži zažili: Honza, Kalda, Vítek