VltavaRun 2016

19.05.2016 19:32

    Pokud se už jednou někdo rozhodne alespoň rekreačně sportovat, začne si klást různé cíle. Jak se cíle zvyšují, roste i míra očekávání a často i zklamání. Pokud nedovedete očekávat zdravě, je lepší neočekávat vůbec. To se pak budete divit, co se vám všechno přihodí...

    Jako třeba nám na VltavaRun 2016!

    Minulý rok touto dobou jsme se ještě neznali. Bylo nás pár, kteří měli zájem vyzkoušet štafetový běh družstev, jehož tučný titulek na nás vyskočil na některé ze sociálních sítí. Přihlásit jsme se už nestihli, ale slíbili jsme si, že příští rok poběžíme. Nebylo to jednoduché, ale už na podzim jsme v plné síle dvanáctičlenného týmu zdolali Lidový běh z Valtic do Prahy a vyzkoušeli si tak, že jsme na Vltavu připraveni. 

    Několik měsíců před výkonem začalo vzájemné špičkování o tom, jak kdo trénuje, jak mu to zrovna jde nebo nejde a jak se kdo na den "D" těší. Tentokrát jsem se ani nestihl těšit pořádně a už jsme seděli v autě směřujícím na šumavský Zadov. Díky pečlivé přípravě jednoho ze závodníků jsme se před osmou večerní ubytovali v hotelu těsně sousedícím s běžkařským areálem v Zadově. Za nedlouho dorazila posádka druhého vozu, který všemy parametry splňoval přísné nároky označení "punk"...

    Po půl roce u jednoho stolu...Týmová večeče, registrace na závod, pár společných fotografií a spousta legrace. Tak začal náš vltavský víkend. Před závodem je třeba pořádně se vyspat, to každý ví, takže zodpovědnější kolegové zaveleli k časné večerce. Jako by spánek trval sotva pár minut a už amplifikovaný hlas moderátorky hlasitě informoval první týmy na startu. Bylo 5:15, den "D".

  

    V 8 jsme se řadili kolem startovního pole a hecovali Honzu, který stejně jako minulý rok zahajoval naši štafetu.

    Pak už to běželo jako na drátkách.. pár set metrů nahoru, pak zase dolů... první desítka, druhá desítka.. kdo by to počítal... 

    Běh nám zpříjemnila koupel ve Studené Vltavě. Vědět, že se nekoupeme v Teplé, jak jsme si původně mysleli, nikdy bych tam nevlezl. Na regeneraci sice paráda, ale vysvětlujte to svému tělu, které nechápe, proč se koupete v ledové vodě, když nejste huňatý lední medvěd. 

    Naše první úseky se pomalu chýlily ke konci a časně po poledni jsme předávali na Lipně druhému vozu. Někde mezi Rožmberkem a Zátoní se stala první drobná nehoda. Skupinka běžců seběhla z cesty a po náročném výstupu na nejvyšší kopec v okolí (znáte tu o Jeníčkovi a Mařence) se musela vracet oklikou, aby nakonec našla původně zamýšlenou cestu a dorazila na další předávku. Tam už jsme na toho našeho srnce čekali pěkných pár desítek minut. Nevadí, v noci to doženeme!! :) 

    A jak řekli, tak udělali. V noci, za vydatného deště, jsme ukrajovali jednu desítku za druhou až jsme kolem půl druhé ráno předali a mohli na chvíli přemýšlet o odpočinku. Po šedesátikilometrovém přejezdu jsme mohi ulehnout na dvě a půl hodiny, a pak honem na další předávku. No není to nádhera?

    Ráno, když začínaly naše třetí úseky, pozorovali jsme unavené a rozespalé tváře kolegů z nočních etap. Děcka, vážně respekt! Na předávku přibíhal Honza, který by mě předběhl i kdyby dobíhal maraton a v jeho tempu jsem začínal třetí a poslední úsek. Vydržel jsem to asi dva kilometry a na lesní pěšině pochopil, že se zase uklidním a snad se pak dostanu do cíle posledního úseku. Když prohlásím, že "ten třetí" vážně bolí, není to ani náhodou klišé. Pokud hlava řekne ne, tělo se velmi ochotně přidá. Vzhledem k předchozím 24 hodinám se ale nikdo nemůže divit. V Klučenicích za kostelem jsem se zbavil trackeru a ozvala se tupá rána. To mě spadl kámen ze srdce, že je to tam! Zdálo by se, že už nezbývají žádné síly, ale zase je to jen v hlavě. Jakmile to máte za sebou, začnete vybíhat všem kolegům naproti a objektivně vzato naběháte další destíktu jen tak :) Člověk je opravdu divný tvor... 

    Předali jsme poslední úsek našeho vozu a pak hurá na pořádnou žranici. Po dvou dnech o banánech a BCAA je telecí na víně velmi příjemná změna. Zatímco jsme se cpali, mohli si kolegové z Punk-vozu užívat krásy trasy před Prahou. 

    Nad hlavami se honila mračka a ostré jarní slunce střídal chlad a prudký vítr. Za těchto podmínek bych dobíhat vltavskou dolinou do Prahy nechtěl. Bára a Lukáš se toho chopili parádně a krátce po třetí odpolední jsme společně jásali při průběhu cílem. Tým se startovním číslem 111 doběhl na krásném 1. místě druhé stovky. No nejsme my šikovní? :D

    Díky organizátorům za dobře odvedenou práci, stálo to za to. Lukáši Hvězdo, tenhle závod měl dobrý zvuk (on ví:) 

Kamarádi, je to tam! Příští rok na značkách a 1. stovka je naše!

Na vlastní kůži zažili: Lucka (kapitánka), Adélka, Verča, Bára, Lukáš, Starosta, Óbr, Strangi, Michal, Jirka, Petr, Vítek

Více fotek na fb: https://www.facebook.com/lazytrail/ 

CESTY

30.12.2019 19:46
    Je toho všude plno! Planeta se otepluje, topíme se v odpadcích, v lese nejsou stromy, dochází voda a trempové pomalu nemají co pít. Rozhodl jsem se, že tomu přijdu na kloub a v období mezi svátky jsem osedlal bike. Nabalil jsem nejnutnější proviant, přičemž jsem důrazně dbal...
15.09.2019 20:06
    Krásně jsme si to naplánovali. V pátek brzy po obědě vyjedeme a kolem čtvrté sedíme na kole pod slovenským pohořím. Přehoupneme se přes hřebínek, vyšvihneme na další a v neděli nás k autu doveze vlak. Jenomže to by nesměl být Tribeč, na který jsme se vydali, takzvaným...
29.07.2019 21:13
    S jídlem roste chuť! Jestli jste o tom snad někdy pochybovali, pojďte na krátký výlet do míst, kde v létě slunce nezapadá.     Před pár měsíci se mě dávný přítel Louka opatrně zeptal, jestli se smířím s rolí náhradníka na severské expedici....
18.10.2018 10:23
Nedá se nic dělat. Podzimní hory mají své nezaměnitelné kouzlo. Nejen že podzim kreslí horské hřebínky nepřebernou paletou barev, ale pěšinky jsou takřka liduprázdné. Když k tomu přidáte pozdní babí léto, samy se naskládají věci do kufru a lusknutím prstu jste pod horami.  Jako už...
04.09.2018 09:20
    Dlouho jsme si nikde nedali pořádně do těla. Tím spíš, že jsem si pár neděl poležel s nohou nahoře a na nějaké bikování nebylo ani pomyšlení...respektive pomyšlení by bylo, ale to je tak všechno. Jako malej kluk jsem se těšil na pořádnej výlet někam do hor. A stalo...
30.01.2018 11:58
  1) Zbaviť sa nepotrebnej záťaže. Prezidentské volebné lístky, hodinky a päť pracovných dní nechat za chrbtom.   2) Vyniesť krídla na štartovaciu plochu Od parkoviska v ústí doliny rúbaniskami a lesom cez Holý vrch na južný hrebeň Baranca, väčšinu zimných...
26.10.2017 20:18
    Já vám dám, že nemáte čas sportovat! Máte toho moc? V jednom kuse sedíte u počítače nebo snad v autě? A mám vás! Auto má kufr a v kufru je dost místa na jarmilky, červený trenýrky a vasilo. Pokud jezdíte hodně autem, není nic jednoduššího, než si trvale vozit hadříky v kufru...
21.10.2017 13:38
    V uplynulém týdnu jsem si uvědomil, že když se o člověku ví, že mívá blbý nápady, začne přitahovat ještě blbější nápady ostatních. "Mám takový podpeřinový sen, přeběhnout hřeben Malé Fatry", napsal Marek a mně bylo jasné, jak to dopadne...     Dva dny...
22.08.2017 21:16
    Dlouho jsme nikde pořádně nezabloudili, natož pak na kole. Minulý víkend se to naštěstí podařilo změnit. Jak by ne, když se v Tišnově konal další, v pořadí již čtvrtý ročník orientačního závodu horských kol Bludný kruh!      Proč to dělám? Říkal...
01.07.2017 10:57
    Jednou jsem si řekl, že nebudu slavit narozeniny. Tedy ne obvyklým párty způsobem. Od té doby každý rok vyvedeme v kruhu "spřízněných" nějakou klukovinu. Minulý rok to byl červnový výstup na Glockner s tatem, rok před tím "cesta za pokladem" kdy ješte na nádraží kluci...
25.04.2017 15:24
    Velikonoční čtvrtek jak se patří. Přeplněná parkoviště supermarktetů a na dálnicích kolony kam až oko dohlédne. Vydali jsme se na cykloskok do Velkých Karlovic, kam nám cesta z Brna trvala snad tři hodiny. Kola v kufru a těžká noha na plynu... i tak jsme dorazili až před...
21.02.2017 20:25
    Ještě v srpnu to znělo jako dobrý vtip. Seděli jsme každý u svého počítače a přes hromadnou konverzaci vesele diskutovali o tom, co nás ještě do konce roku čeká. Najednou přišla řeč na zimní sezonu. Moc možností pro partičku běžeckých amatérů v zimně není......
28.12.2016 09:05
    Jako už každý rok i letos jsem se nemohl dočkat posledního adventního víkendu. Tedy toho předvánočního. Pravidelný SetUp tohoto víkendu je: obchody narvané k prasknutí, marast na silnicích, inverze, všeobecná panika z nadcházejících svátků a... na horách...
15.12.2016 13:10
    Už pár týdnů se snažím odolávat obecnému tlaku spojenému s blížícím se koncem roku... není to žádlá sranda. Z každé výlohy kouká vousatej dědek v červeném pyžamu a z rádií hrají populární předvánoční hity. Nejvyšší čas zmizet někam na hory. Ty jsou před koncem roku...
05.11.2016 09:44
    Na podzim, kdy nejeden malíř sahá po palatě teplých barev, mě to táhne do hor ještě víc než kdykoli v průběhu roku. Po sezóně se kopce zcela vylidní a hory jsou klidné, nostalgicky klidné. Abychom do té nostalgie příliš nezabředli, nebudeme se na ně koukat z okna domu ani auta, ale...
13.10.2016 21:35
    Nedávno jsem někde četl zajímavou myšlenku. Lidé by chtěli být nesmrtelní, ale když v neděli prší, neví co s volným časem. Vzpomněl jsem si na to, když se mi z ničeho nic poštěstilo mít v týdnu volné dopoledne. Najednou jsem se převlékal do běžeckých hadříků a nazouval...
04.10.2016 12:09
    Je úterý, dva dny jsem se skoro nepohnul. Bolí mě nohy... nevím, jak se vyhnout schodům, které na mě čekají cestou do práce….     Podobné myšlenky má asi většina přátel, se kterými jsme o víkendu zakusili dobrodružství jménem Biatec Race...
03.09.2016 07:55
    Dalo by se říci "do třetice všeho dobrého". Letos se totiž konal již třetí ročník orientačního cyklomaratonu dvojic s názvem Bludný kruh. Nemohl jsem se dočkat, až namažu řetěz a šlápnu do pedálů. Ono to není jen tak... Letos jsem toho moc nenajezdil a tak jsem měl oprávněné obavy....
29.08.2016 15:00
    Je to malý sen. Sednout ve dveřích domu na kolo a za pár vteřin stoupat vysokohorskou pěšinou směrem do míst, které obývají svišti a možná ještě o kousek dál. V takovém prostředí máte velkou šanci, že se z vyjížďky vrátíte totálně utahaní, možná odření, ale 100%...
07.08.2016 08:08
Co se dá stihnout za jedeno odpoledne a následující dopoledne? Tygří výlet po Vysočině!     V pátek v odpoledne jsme i s koly nasedli na vlak v Tišnově a za necelou hodinku vystoupili v Bystřici nad Pernštejněm. Lilo jako z konve!      Do sedel kol se...
12.07.2016 11:16
    Přemýšleli jste někdy nad tím, jak překvapit rodiče? Sem tam určitě ano a sem tam vám jeden nebo druhý rodič trochu pomůže. Tentokrát zavolala mamka, aby se se mnou podělila o lišácký plán. Tata bude za nedlouho slavit šedesátku, tak mu chtěla připravit „malé překvapení“. Když řekla...
29.05.2016 15:24
    Čím jsou pro mě hory? Zdánlivě jednoduchá otázka, na kterou jsem tentokrát hledal odpověď v pohoří Hrubého Jeseníku.     V pátek po práci bylo nesnesitelné dusno. Kolo jsem měl v kufru auta stojícího před kanceláří a doufal, že si ho...
19.05.2016 19:32
    Pokud se už jednou někdo rozhodne alespoň rekreačně sportovat, začne si klást různé cíle. Jak se cíle zvyšují, roste i míra očekávání a často i zklamání. Pokud nedovedete očekávat zdravě, je lepší neočekávat vůbec. To se pak budete divit, co se vám všechno...
21.03.2016 21:27
Stane se, že víte... Někdy ale stačí, když tušíte!      V pátek kolem desáté večerní jsme si mysleli, že víme. To jsme ještě ani netušili. Neplánované odjezdy na poslední chvíli totiž skrývají spousty dobrodružství. Hledáte batoh, pak boty a když už všechno najdete, nemáte...
29.02.2016 12:29
    Zimní radovánky mají poslední dobou poněkud divný rozměr. Minulý týden jsem potkal pána v šortkách a tričku s krátkým rukávem a to je, moji milí, pořád únor. Namísto sáňkování a běžkování nám tak zbývá netradiční zimní kratochvíle,...
1 | 2 >>