Na kole Hrubým Jeseníkem

29.05.2016 15:24

    Čím jsou pro mě hory? Zdánlivě jednoduchá otázka, na kterou jsem tentokrát hledal odpověď v pohoří Hrubého Jeseníku.

    V pátek po práci bylo nesnesitelné dusno. Kolo jsem měl v kufru auta stojícího před kanceláří a doufal, že si ho nevšimne nějaký nenechavec. Jakmile to jen trochu šlo, nabral jsem směr Vrbno pod Pradědem.

    Ještě s večerem se vzdalovalo Vrbno a přibližovaly okolní vrcholky. Paseky mezi Medvědím vrchem a Orlíkem nabídly dostatek krásných míst k noclehu. Dříve tu byl vzrostlý a vlhký les, který je postupně nahrazován mladým porostem. Překvapilo mě, kolik je na rozlehlých pasekách vody a kde všude lze namočit boty. Pramení tu několik potoků, z nichž nejsilnější je asi Šumný. Se setměním se rozezpívaly žáby a k vidění bylo několik siluet vysoké zvěře. Po několika pohledech směrem k západu, kde ještě skomíralo slunce, jsem beznadějně usnul. Byl to dlouhý den.

    Ráno jako z pohádky začínalo před pátou hodinou ranní. Obzor postupně červenal podepírán vycházejícím sluncem a teplý vánek dával tušit letní den. Nasedl jsem na kolo a obtěžkán batohem na víkend jsem se vydal směrem k Rejvízu. Cestou přes Pásmo Orlíka, Jestřábí chatu, Kazatelnu a Bublavý pramen jsem užíval širokých cyklotras i kamenitých lesních pěšinek. 

    V Rejvízu, tak jako každý rok, právě otevírali Velké mechové jezírko, takže byla na vsi spousta lidí. Sotva jsem se odměnil kávou a něčím sladkým na zub, vyrazil jsem po modré směrem Jeseník. Hned z kraje Dětřichova odbočuje strmá cesta směrem k Chatě Svornost. Ano, svíralo se ve mně úplně všechno. Za pravidelného zvedání předního kola jsem vystoupal až na křižovatku s příznačným názvem „Nad Svorností“. A to už se pomalu dostáváme k úvodní myšlence. Tedy, čím jsou pro mě hory…

    Vzduch byl těžký a horký. Každou chvíli muselo začít pršet. Doufal jsem v to. V tomto dusnu šlapat až do večera, to se mě vážně nechtělo. Těžké a mohutné mraky se honily sem a tam a za občasného hřmění zahalovaly v dálce se tyčící vrchol Praděd. Až tam se chci vyškrábat? Uvidíme. Když už s sebou táhnu batoh plný „potřebných“ turistických rekvizit, můžu dojet kamkoli a přesně tam bude cíl cesty. Dobře jsem ale věděl, že cílem je vrchol nejvyšší.

    Pokračoval jsem po značené cyklotrase a pak po zelené turistické směrem ke křižovatce Pod Velkým Bradlem. Cestou vzhůru jsem postupně sundával rukavice, přilbu, brýle, dres, kalhoty. Veselé, že? Ve spodním prádle, mokrý jako v nejsilnějším dešti, škrábal jsem se s kolem vedle sebe podél zurčícího potoka směrem k jeho prameni. Cestou jsem několikrát podlehl svodům širokých tůněk a celý se do nich ponořil. Za chvíli to nebylo znát. Konečně rovná cesta a na ní občerstvovací stanice. Jelení pramen je silný i za letních dní (na cyklostezce směrem Spálená chata). Po chvíli jsem se vrátil do sedla a mírně zvlněnou lesní cestou pokračoval na křižovatku pod Lysým vrchem. Odtamtud je překrásný sjezd do Videlského sedla. Jenže…

    Uchvácen dlouhým sjezdem jsem se ocitl ve Videlském sedle, ale odměna čekala na chatě Švýcárna o 420 výškových metrů výš. Rozhodování trvalo jen krátkou chvíli a pak už si kolo odpočívalo na ramenou a cyklistické boty zažily další těžký test. Jak dlouho může trvat zdolání tříkilometrového úseku? Dlouho… Výstup jsem však zdárně utrpěl a následnou orosenou odměnu si po právu zasloužil. Pocit mě cestou trochu zkazila partička bezohledných cyklistů sjezdařů, kteří ve smyku proletěli kolem mě a dalších dvou turistů stoupajících vzhůru. Pánové, takhle skutečně ne.

    Na hřebeni jako vždy pohoda. Ulehl jsem do trávy kousek za chatou a dlel jsem ve stavu, který nebyl daleko spánku. Postupně jsem si promítal celý den a přicházel na odpovědi. Čím jsou pro mě hory a proč mě tak přitahují?

    Každý má někde své hory. Ty moje čekají daleko od všedních povinností a při každém pomyšlení na ně se hlasitě hlásí o pozornost. Vždycky podlehnu. Vyrazí jim vstříc, abych okusil zase ty samé pocity. Radost, dřinu, odhodlání, strach, vášeň. Nejednou hory přijmou, nejednou nedovolí. 
Nejednou ve mně vzbuzují potřebu rychle odjet pryč, ale to jen proto, abych se opět mohl vrátit.

    Za dozvuku myšlenek začínaly na zem dopadat kapky deště. Nejdříve jen pár. V okamžiku se setmělo a Jeseníky přepadla bouřka. Už nebylo o čem přemýšlet. Rychle do sedla a ještě rychleji dolů do Vrbna. Cestou jsem na niť promokl a v duchu jsem se musel usmívat, jak mě zase ty „moje“ hory vypekly. 

 

Na vlastní kůži zažil Vítek

CESTY

04.09.2018 09:20
    Dlouho jsme si nikde nedali pořádně do těla. Tím spíš, že jsem si pár neděl poležel s nohou nahoře a na nějaké bikování nebylo ani pomyšlení...respektive pomyšlení by bylo, ale to je tak všechno. Jako malej kluk jsem se těšil na pořádnej výlet někam do hor. A stalo...
30.01.2018 11:58
  1) Zbaviť sa nepotrebnej záťaže. Prezidentské volebné lístky, hodinky a päť pracovných dní nechat za chrbtom.   2) Vyniesť krídla na štartovaciu plochu Od parkoviska v ústí doliny rúbaniskami a lesom cez Holý vrch na južný hrebeň Baranca, väčšinu zimných...
26.10.2017 20:18
    Já vám dám, že nemáte čas sportovat! Máte toho moc? V jednom kuse sedíte u počítače nebo snad v autě? A mám vás! Auto má kufr a v kufru je dost místa na jarmilky, červený trenýrky a vasilo. Pokud jezdíte hodně autem, není nic jednoduššího, než si trvale vozit hadříky v kufru...
21.10.2017 13:38
    V uplynulém týdnu jsem si uvědomil, že když se o člověku ví, že mívá blbý nápady, začne přitahovat ještě blbější nápady ostatních. "Mám takový podpeřinový sen, přeběhnout hřeben Malé Fatry", napsal Marek a mně bylo jasné, jak to dopadne...     Dva dny...
22.08.2017 21:16
    Dlouho jsme nikde pořádně nezabloudili, natož pak na kole. Minulý víkend se to naštěstí podařilo změnit. Jak by ne, když se v Tišnově konal další, v pořadí již čtvrtý ročník orientačního závodu horských kol Bludný kruh!      Proč to dělám? Říkal...
01.07.2017 10:57
    Jednou jsem si řekl, že nebudu slavit narozeniny. Tedy ne obvyklým párty způsobem. Od té doby každý rok vyvedeme v kruhu "spřízněných" nějakou klukovinu. Minulý rok to byl červnový výstup na Glockner s tatem, rok před tím "cesta za pokladem" kdy ješte na nádraží kluci...
25.04.2017 15:24
    Velikonoční čtvrtek jak se patří. Přeplněná parkoviště supermarktetů a na dálnicích kolony kam až oko dohlédne. Vydali jsme se na cykloskok do Velkých Karlovic, kam nám cesta z Brna trvala snad tři hodiny. Kola v kufru a těžká noha na plynu... i tak jsme dorazili až před...
21.02.2017 20:25
    Ještě v srpnu to znělo jako dobrý vtip. Seděli jsme každý u svého počítače a přes hromadnou konverzaci vesele diskutovali o tom, co nás ještě do konce roku čeká. Najednou přišla řeč na zimní sezonu. Moc možností pro partičku běžeckých amatérů v zimně není......
28.12.2016 09:05
    Jako už každý rok i letos jsem se nemohl dočkat posledního adventního víkendu. Tedy toho předvánočního. Pravidelný SetUp tohoto víkendu je: obchody narvané k prasknutí, marast na silnicích, inverze, všeobecná panika z nadcházejících svátků a... na horách...
15.12.2016 13:10
    Už pár týdnů se snažím odolávat obecnému tlaku spojenému s blížícím se koncem roku... není to žádlá sranda. Z každé výlohy kouká vousatej dědek v červeném pyžamu a z rádií hrají populární předvánoční hity. Nejvyšší čas zmizet někam na hory. Ty jsou před koncem roku...
05.11.2016 09:44
    Na podzim, kdy nejeden malíř sahá po palatě teplých barev, mě to táhne do hor ještě víc než kdykoli v průběhu roku. Po sezóně se kopce zcela vylidní a hory jsou klidné, nostalgicky klidné. Abychom do té nostalgie příliš nezabředli, nebudeme se na ně koukat z okna domu ani auta, ale...
13.10.2016 21:35
    Nedávno jsem někde četl zajímavou myšlenku. Lidé by chtěli být nesmrtelní, ale když v neděli prší, neví co s volným časem. Vzpomněl jsem si na to, když se mi z ničeho nic poštěstilo mít v týdnu volné dopoledne. Najednou jsem se převlékal do běžeckých hadříků a nazouval...
04.10.2016 12:09
    Je úterý, dva dny jsem se skoro nepohnul. Bolí mě nohy... nevím, jak se vyhnout schodům, které na mě čekají cestou do práce….     Podobné myšlenky má asi většina přátel, se kterými jsme o víkendu zakusili dobrodružství jménem Biatec Race...
03.09.2016 07:55
    Dalo by se říci "do třetice všeho dobrého". Letos se totiž konal již třetí ročník orientačního cyklomaratonu dvojic s názvem Bludný kruh. Nemohl jsem se dočkat, až namažu řetěz a šlápnu do pedálů. Ono to není jen tak... Letos jsem toho moc nenajezdil a tak jsem měl oprávněné obavy....
29.08.2016 15:00
    Je to malý sen. Sednout ve dveřích domu na kolo a za pár vteřin stoupat vysokohorskou pěšinou směrem do míst, které obývají svišti a možná ještě o kousek dál. V takovém prostředí máte velkou šanci, že se z vyjížďky vrátíte totálně utahaní, možná odření, ale 100%...
07.08.2016 08:08
Co se dá stihnout za jedeno odpoledne a následující dopoledne? Tygří výlet po Vysočině!     V pátek v odpoledne jsme i s koly nasedli na vlak v Tišnově a za necelou hodinku vystoupili v Bystřici nad Pernštejněm. Lilo jako z konve!      Do sedel kol se...
12.07.2016 11:16
    Přemýšleli jste někdy nad tím, jak překvapit rodiče? Sem tam určitě ano a sem tam vám jeden nebo druhý rodič trochu pomůže. Tentokrát zavolala mamka, aby se se mnou podělila o lišácký plán. Tata bude za nedlouho slavit šedesátku, tak mu chtěla připravit „malé překvapení“. Když řekla...
29.05.2016 15:24
    Čím jsou pro mě hory? Zdánlivě jednoduchá otázka, na kterou jsem tentokrát hledal odpověď v pohoří Hrubého Jeseníku.     V pátek po práci bylo nesnesitelné dusno. Kolo jsem měl v kufru auta stojícího před kanceláří a doufal, že si ho...
19.05.2016 19:32
    Pokud se už jednou někdo rozhodne alespoň rekreačně sportovat, začne si klást různé cíle. Jak se cíle zvyšují, roste i míra očekávání a často i zklamání. Pokud nedovedete očekávat zdravě, je lepší neočekávat vůbec. To se pak budete divit, co se vám všechno...
21.03.2016 21:27
Stane se, že víte... Někdy ale stačí, když tušíte!      V pátek kolem desáté večerní jsme si mysleli, že víme. To jsme ještě ani netušili. Neplánované odjezdy na poslední chvíli totiž skrývají spousty dobrodružství. Hledáte batoh, pak boty a když už všechno najdete, nemáte...
29.02.2016 12:29
    Zimní radovánky mají poslední dobou poněkud divný rozměr. Minulý týden jsem potkal pána v šortkách a tričku s krátkým rukávem a to je, moji milí, pořád únor. Namísto sáňkování a běžkování nám tak zbývá netradiční zimní kratochvíle,...
04.01.2016 10:11
    Přiznejte se, kdo by nechtěl strávit silvestrovský večer někde na horách!? Představíte si vyhřátou chalupu a za okny hromady sněhu? Možná, ale věřte, že to může dopadnout úplně jinak. Letos jsme silvestrovské oslavy přesunuli na Slovensko do Strážovských vrchů.  ...
14.12.2015 10:35
    Zimní hory mají mnoho podob. Od sjezdovek věhlasných lyžařských středisek až po opuštěná zákoutí vedlejších dolin. Tentokrát jsme se vydali tichými, opuštěnými dolinami. Navštívili jsme rakouský Hochschwab.      Výhodou tohoto dvoutisícového pohoří...
28.11.2015 13:57
    Rychlebské hory mám opravdu rád. Jestli převažuje jeden důvod nad ostatními, pak je to jejich rozmanitost. Jako mnohé hory se pyšní klasickou hřebenovkou, ze které sem tam vybíhají boční rozsochy, ale četností dlouhých dolin a svážných cest, po kterých se můžete toulat celé...
03.11.2015 10:07
    Pokud si chcete užít ničím a nikým nerušený výlet kolem Brněnské přehrady, nesmíte dlouho vyspávat. Ideálně pak počkejte na období, kdy ranní slunce stoupá velmi pomalu a jinovatka dlouho zdobí břehy. Pokud budete mít štěstí, podaří se vám zažít atmosféru klidného a...
1 | 2 >>