Na samý vrchol rakouských Alp - Grossglockner 3798m

12.07.2016 11:16

    Přemýšleli jste někdy nad tím, jak překvapit rodiče? Sem tam určitě ano a sem tam vám jeden nebo druhý rodič trochu pomůže. Tentokrát zavolala mamka, aby se se mnou podělila o lišácký plán. Tata bude za nedlouho slavit šedesátku, tak mu chtěla připravit „malé překvapení“. Když řekla Grossglockner, myslel jsem, že si jen dělá legraci, ale myslela to vážně.

    Po pár telefonátech jsme se dohodli jak. Tatík nesměl nic tušit a měl si sbalit batůžek na víkendový pobyt při příležitosti oslavy mých narozenin. Všechny vysokohorské pomůcky jsem tajně nachystal a v den odjezdu mu je předal se slovy „trochu si to přebal“. Když dostal od mamky darem kytici z eur a pojistku pro horské sporty, byl už mnohem pozornější. Dostal i mapu, ale nesměl ji otevřít dříve než v autě.

    Když ji na dálničním přivaděči rozbaloval, nebylo zcela poznat co se mu honilo hlavou, ale jasně bylo znát, že překvapený je. Já jsem se zatím věnoval řízení a někdy po jedné hodině v noci jsme dojeli na parkoviště na konci Grossglocknerstrase.

    Nechtěli jsme přímo tábořit v místech, kde je to výslovně zakázáno, ale někam jsme si ustlat museli. Za první skupinku nízkých smrčků to nebylo… až za druhou. Časně ráno jsme tak museli vstávat a na Studel Hütte jsme dorazili ve chvíli kdy někteří snídali a ostatní ještě tvrdě spali. 

    Dal jsem si kávu a tata obligátní pivo a mohli jsme vyrazit na ledovec. Bylo páteční ráno 24. června…na ledovci nikdo. Ledovec plazící se pod klasickou výstupovou trasou je koncem června bezpečný, a tak jsme se ani nenavazovali. Mačky jsme nazouvali až pod nástupem na hřebínek vedoucí k chatě na místě Adlersruhe. Chata Erzh. Johann Hütte na nás koukala celou cestu vzhůru. Je postavena na hraně hřebene vysoko nad ledovcem.

 

    Cestou jsem více než co jiného koukal pod nohy a byl příšerně naštvaný na své staré boty. Už něco pamatují a něco toho spolu zažily. Jen tak se houpaly dopředu a dozadu míjely se, potkávaly se, došlapovaly každá jinde. Bezvadně se doplňovaly. Několikrát jsem se sám sebe zeptal "proč to vlastně dělám?". Žárlím snad na svoje boty? Moc pěkně jim to šlapalo a promáčené od tajícího sněhu přidávaly mokré nepohodlí do atmosféry mého výstupu. Těšil jsem se, až jim dopřeju odpočinek a postavím je vedle sebe v předsíni horské chaty. Budou si to zaslouženě užívat. Já mnohem víc... 

    K chatě jsme dorazili někdy po poledni a jak jinak, museli jsme to oslavit pivem. Dal jsem si jedno narozeninové rád. Chvíli jsme se jen tak váleli na terase před chatou a přemýšleli co se zbytkem dne. Chtěl jsem jít něco vyfotit a už nikam nepospíchat. Na chatě jsme chtěli nocovat a tak to byl cíl dnešního dne. Ubytovali jsme se a při tom nám slovenský kuchař pověděl, že na sobotu hlásí bouřky a je lepší vydat se na vrchol ještě dnes.

    Chvíli jsme zvažovali, jestli je to rozumné. Bylo kolem třetí odpolední, sníh byl mokrý, síly ubývaly spolu s přibývající nadmořskou výškou a moc jsme toho nenaspali. Samozřejmě jsme vybalili batohy, přebalili je do útočné vrcholové sestavy a vyrazili směrem vzhůru.

    Cesta byla dobře prošlápnutá a dostatek jistících prvků v exponovaných místech nám dával jistotu pohodlného výstupu. Na vrcholu jsme stanuli kolem páté odpolední a spokojení si vychutnávali vrcholovou euforii. Skupinka alpinistů, která dobyla vrchol chvíli po nás brzo odešla a mohli jsme si užít samotu nejvyššího rakouského kopce.

    Po půl hodince jsme se zapadajícím sluncem opouštěli hřeben Glockneru. Síly už nám chyběly a tak byly některé techničtější pasáže nebezpečnější než za normálního stavu. Důsledně jsme se jistili a pomaličku sestupovali z exponovaného hřebínku. Sedlo nad Pallaviciniho kuloárem jsme rychle přeskočili a pak už jen klesali zpět k chatě. Sestup trval skoro stejně dlouho jako cesta vzhůru.

    S přibývajícím chladem jsem začínal pociťovat nepříjemné pocity v oblasti obličeje a krku. Není divu. Opalovací krém jsme zkušeně zapomněli v autě a pomáda na rty není příliš vhodný vysokohorský doplněk. Rozhodně nezastoupí silný opalovací krém. Měli jsme tak zaděláno na hezký štiplavý večer a moc příjemnou noc okořeněnou pálícím obličejem, krkem a ušima…

    Druhý den ráno, červení jako čuníci, jsme přijali pohostinnost místní kuchyně a pomalu sestoupali do údolí. Cestou jsme se párkrát sklouzli po sněhových svazích. Někdy záměrně, jindy bez možnosti ovlivnit to. Štastně jsme se vrátili!

Myslím, že jsme si, každý po svém, výlet užili a že na něj budeme dlouho vzpomínat. Tak všechno nejlepší!   

 

Na vlastní kůži zažil: Pedro, Vítek 

více fotek na: https://www.facebook.com/lazytrail/

CESTY

30.12.2019 19:46
    Je toho všude plno! Planeta se otepluje, topíme se v odpadcích, v lese nejsou stromy, dochází voda a trempové pomalu nemají co pít. Rozhodl jsem se, že tomu přijdu na kloub a v období mezi svátky jsem osedlal bike. Nabalil jsem nejnutnější proviant, přičemž jsem důrazně dbal...
15.09.2019 20:06
    Krásně jsme si to naplánovali. V pátek brzy po obědě vyjedeme a kolem čtvrté sedíme na kole pod slovenským pohořím. Přehoupneme se přes hřebínek, vyšvihneme na další a v neděli nás k autu doveze vlak. Jenomže to by nesměl být Tribeč, na který jsme se vydali, takzvaným...
29.07.2019 21:13
    S jídlem roste chuť! Jestli jste o tom snad někdy pochybovali, pojďte na krátký výlet do míst, kde v létě slunce nezapadá.     Před pár měsíci se mě dávný přítel Louka opatrně zeptal, jestli se smířím s rolí náhradníka na severské expedici....
18.10.2018 10:23
Nedá se nic dělat. Podzimní hory mají své nezaměnitelné kouzlo. Nejen že podzim kreslí horské hřebínky nepřebernou paletou barev, ale pěšinky jsou takřka liduprázdné. Když k tomu přidáte pozdní babí léto, samy se naskládají věci do kufru a lusknutím prstu jste pod horami.  Jako už...
04.09.2018 09:20
    Dlouho jsme si nikde nedali pořádně do těla. Tím spíš, že jsem si pár neděl poležel s nohou nahoře a na nějaké bikování nebylo ani pomyšlení...respektive pomyšlení by bylo, ale to je tak všechno. Jako malej kluk jsem se těšil na pořádnej výlet někam do hor. A stalo...
30.01.2018 11:58
  1) Zbaviť sa nepotrebnej záťaže. Prezidentské volebné lístky, hodinky a päť pracovných dní nechat za chrbtom.   2) Vyniesť krídla na štartovaciu plochu Od parkoviska v ústí doliny rúbaniskami a lesom cez Holý vrch na južný hrebeň Baranca, väčšinu zimných...
26.10.2017 20:18
    Já vám dám, že nemáte čas sportovat! Máte toho moc? V jednom kuse sedíte u počítače nebo snad v autě? A mám vás! Auto má kufr a v kufru je dost místa na jarmilky, červený trenýrky a vasilo. Pokud jezdíte hodně autem, není nic jednoduššího, než si trvale vozit hadříky v kufru...
21.10.2017 13:38
    V uplynulém týdnu jsem si uvědomil, že když se o člověku ví, že mívá blbý nápady, začne přitahovat ještě blbější nápady ostatních. "Mám takový podpeřinový sen, přeběhnout hřeben Malé Fatry", napsal Marek a mně bylo jasné, jak to dopadne...     Dva dny...
22.08.2017 21:16
    Dlouho jsme nikde pořádně nezabloudili, natož pak na kole. Minulý víkend se to naštěstí podařilo změnit. Jak by ne, když se v Tišnově konal další, v pořadí již čtvrtý ročník orientačního závodu horských kol Bludný kruh!      Proč to dělám? Říkal...
01.07.2017 10:57
    Jednou jsem si řekl, že nebudu slavit narozeniny. Tedy ne obvyklým párty způsobem. Od té doby každý rok vyvedeme v kruhu "spřízněných" nějakou klukovinu. Minulý rok to byl červnový výstup na Glockner s tatem, rok před tím "cesta za pokladem" kdy ješte na nádraží kluci...
25.04.2017 15:24
    Velikonoční čtvrtek jak se patří. Přeplněná parkoviště supermarktetů a na dálnicích kolony kam až oko dohlédne. Vydali jsme se na cykloskok do Velkých Karlovic, kam nám cesta z Brna trvala snad tři hodiny. Kola v kufru a těžká noha na plynu... i tak jsme dorazili až před...
21.02.2017 20:25
    Ještě v srpnu to znělo jako dobrý vtip. Seděli jsme každý u svého počítače a přes hromadnou konverzaci vesele diskutovali o tom, co nás ještě do konce roku čeká. Najednou přišla řeč na zimní sezonu. Moc možností pro partičku běžeckých amatérů v zimně není......
28.12.2016 09:05
    Jako už každý rok i letos jsem se nemohl dočkat posledního adventního víkendu. Tedy toho předvánočního. Pravidelný SetUp tohoto víkendu je: obchody narvané k prasknutí, marast na silnicích, inverze, všeobecná panika z nadcházejících svátků a... na horách...
15.12.2016 13:10
    Už pár týdnů se snažím odolávat obecnému tlaku spojenému s blížícím se koncem roku... není to žádlá sranda. Z každé výlohy kouká vousatej dědek v červeném pyžamu a z rádií hrají populární předvánoční hity. Nejvyšší čas zmizet někam na hory. Ty jsou před koncem roku...
05.11.2016 09:44
    Na podzim, kdy nejeden malíř sahá po palatě teplých barev, mě to táhne do hor ještě víc než kdykoli v průběhu roku. Po sezóně se kopce zcela vylidní a hory jsou klidné, nostalgicky klidné. Abychom do té nostalgie příliš nezabředli, nebudeme se na ně koukat z okna domu ani auta, ale...
13.10.2016 21:35
    Nedávno jsem někde četl zajímavou myšlenku. Lidé by chtěli být nesmrtelní, ale když v neděli prší, neví co s volným časem. Vzpomněl jsem si na to, když se mi z ničeho nic poštěstilo mít v týdnu volné dopoledne. Najednou jsem se převlékal do běžeckých hadříků a nazouval...
04.10.2016 12:09
    Je úterý, dva dny jsem se skoro nepohnul. Bolí mě nohy... nevím, jak se vyhnout schodům, které na mě čekají cestou do práce….     Podobné myšlenky má asi většina přátel, se kterými jsme o víkendu zakusili dobrodružství jménem Biatec Race...
03.09.2016 07:55
    Dalo by se říci "do třetice všeho dobrého". Letos se totiž konal již třetí ročník orientačního cyklomaratonu dvojic s názvem Bludný kruh. Nemohl jsem se dočkat, až namažu řetěz a šlápnu do pedálů. Ono to není jen tak... Letos jsem toho moc nenajezdil a tak jsem měl oprávněné obavy....
29.08.2016 15:00
    Je to malý sen. Sednout ve dveřích domu na kolo a za pár vteřin stoupat vysokohorskou pěšinou směrem do míst, které obývají svišti a možná ještě o kousek dál. V takovém prostředí máte velkou šanci, že se z vyjížďky vrátíte totálně utahaní, možná odření, ale 100%...
07.08.2016 08:08
Co se dá stihnout za jedeno odpoledne a následující dopoledne? Tygří výlet po Vysočině!     V pátek v odpoledne jsme i s koly nasedli na vlak v Tišnově a za necelou hodinku vystoupili v Bystřici nad Pernštejněm. Lilo jako z konve!      Do sedel kol se...
12.07.2016 11:16
    Přemýšleli jste někdy nad tím, jak překvapit rodiče? Sem tam určitě ano a sem tam vám jeden nebo druhý rodič trochu pomůže. Tentokrát zavolala mamka, aby se se mnou podělila o lišácký plán. Tata bude za nedlouho slavit šedesátku, tak mu chtěla připravit „malé překvapení“. Když řekla...
29.05.2016 15:24
    Čím jsou pro mě hory? Zdánlivě jednoduchá otázka, na kterou jsem tentokrát hledal odpověď v pohoří Hrubého Jeseníku.     V pátek po práci bylo nesnesitelné dusno. Kolo jsem měl v kufru auta stojícího před kanceláří a doufal, že si ho...
19.05.2016 19:32
    Pokud se už jednou někdo rozhodne alespoň rekreačně sportovat, začne si klást různé cíle. Jak se cíle zvyšují, roste i míra očekávání a často i zklamání. Pokud nedovedete očekávat zdravě, je lepší neočekávat vůbec. To se pak budete divit, co se vám všechno...
21.03.2016 21:27
Stane se, že víte... Někdy ale stačí, když tušíte!      V pátek kolem desáté večerní jsme si mysleli, že víme. To jsme ještě ani netušili. Neplánované odjezdy na poslední chvíli totiž skrývají spousty dobrodružství. Hledáte batoh, pak boty a když už všechno najdete, nemáte...
29.02.2016 12:29
    Zimní radovánky mají poslední dobou poněkud divný rozměr. Minulý týden jsem potkal pána v šortkách a tričku s krátkým rukávem a to je, moji milí, pořád únor. Namísto sáňkování a běžkování nám tak zbývá netradiční zimní kratochvíle,...
1 | 2 >>