BiatecRace2016 - štafetový závod z Valtic do Prahy

04.10.2016 12:09

    Je úterý, dva dny jsem se skoro nepohnul. Bolí mě nohy... nevím, jak se vyhnout schodům, které na mě čekají cestou do práce….

    Podobné myšlenky má asi většina přátel, se kterými jsme o víkendu zakusili dobrodružství jménem Biatec Race 2016.

    Přesně před rokem jsme poznali kouzlo štafetového běhu z Valtic do Prahy. Tehdy ještě pod názvem Lidový běh. Pamatujete? Ze všech koutů republiky jsme už dlouho před závodem naháněli běžce nebo alespoň nadšence, kteří byli ochotni pořádně máknout a být součástí super party, která TO dokázala. Vznikl tým LazyTrail. Do té doby byl tento název spojen s výlety do přírody...na kole, pěšky, do hor, za nejbližší kopec. Od loňského podzimu jsme i LazyTrail, tým, který se výzev nebojí ;)

    Loňský štafetový běh nás zastihl celkem připravené a ve formě, takže jsme si sáhli na celkové druhé místo. To ale není samozřejmostí! Letos jsme se poctivě připravovali, každý trénoval jak mohl a pomalu se blížil den D. Na co jsme malinko zapomněli, byly strasti spojené s organizací většího počtu lidí. Je to tak! Jakmile je v týmu více než jeden člověk, je zaděláno na malér. Tenhle onemocní, tenhle nemůže, támhleten jede na služební cestu... to už bych opakoval loňské strasti spojené s organizací. Letos, jsme to ale podcenili a konečnou podobu tým dostal až necelé dva týdny před závodem. ´Bylo nás 7 statečných, kteří absolvovali minulý ročník a zůstail v týmu i letos. Ostatní, buď prověření VltavaRunem nebo společnými známými, nastoupili rovnou na startovní čáru. Malinká komplikace..pravda. Chtěli jsme to posunout dál a na start nastoupit v jednotných týmových dresech. Jistě, se jménem na zádech. Díky dobrým vztahům a ochotě kamarádů z AtexSportswear jsme se dva dny před závodem do vysněných dresů oblékli!

    Na start 345km dlouhého závodu jsme se postavili v 11:30. Překvapilo nás to, protože jsme minulý rok startovali v 8. Tak alespoň k něčemu ty lepší časy jsou, člověk se může vyspat ;) Každý se svým malým osobním cílem jsme vybíhali do prvních úseků. Někdo s nedostatkem červených krvinek (dárce krve), někdo s nedostatkem naběhaných kilometrů, jiný se žaludečními potížemi. Ale všichni spolu a všichni vyhecovaní!

Na prvních úsecích padaly osobáky!

    Hlavně nepřepálit první úsek. To jsem si říkal ještě den před startem a v autě jsme o tom vášnivě debatovali. Chce to začít rozumně a pak klidně přidat ke konci, když zbydou síly.  Jistě! První tři kilometry pod čtyři a tepovka někde nad úrovní drátů vysokého napětí, které vedly přes pole. Nebyl jsem sám, kdo to napálil. Ještě přede mnou se vybičovala kapitánka a na posledním kilometru ze sebe vyždímala snad úplně všechno. Zasloužený osobáček... Co s člověkem udělá parta týmových kolegů v dálce před sebou...navíc když vám někdo vyběhne naproti, tak přidáváte i když nechcete. I když není z čeho...  Michal i s lehkým zraněním stehna letěl jako vítr a ostatní taky nezaháleli. Blížila se první velká předávka, kde jsme mohli chvíli odpočinout a dopřát si oběd. Vzpomněli jsme si, že jsme se tu minulý rok koupali v jendom starém náhonu. Parádní regenerace...veselá...

    Se setměním jsme dokončovali poslední úsek první třetiny. Jirkovi, který byl v týmu nováčkem, tuhle zkušenost nezávidím. Cestou ho několikrát zastavily žaludeční potíže, ale nakonec svůj úsek zdolal. Dobře Jirko!

V noci to jde rychleji!

    Jakub vyběhl na první noční úsek a mohl se přesvědčit, že to po tmě a na druhém úseku jde opravdu rychleji než ve dne na prvním. Nevím čím to je, ale rozdíl je měřitelný. I když jsme běželi těžší kopcovité úseky, časy byly srovnatelné  s těmi z denních rovinek.  Noční úseky jsou fajn. Je to nová zkušenost, kterou vám může okořenit blikající světélko v dálce před vámi.. .funguje jako magnet a nechápete, kde se to ve vás bere, když se k němu přibližujete. Je to jako když před sebou má chrt zajíce...

    Těšili jsme se do spacáků.. Po půlnoci jsme předali zpátky kolegům z druhého vozu a namířili si to do Tábora, kde jsme se rychle osprchovali a zalezli do spacáků. Dvě hodiny ráje... špunty do uší, jinak se v tělocvičně plné neustále přicházejících a odcházejících závodníků spát nedá.

Jsme -1

    Běžci druhého vozu dokončovali svoje noční úseky a Pepa, který má ze všech nejdelší nohy, vyfasoval jeden bonusový. Jirka se totiž z večerní nevolnosti nevzpamatoval a odstoupil ze závodu. I tak Jirko díky za práci odvedenou na 1. úseku! Pepa dokulhával svůj úsek do Tábora a moc rád předal Jakubovi, který vyběhl do ranní mlhy.  Vběhli jsme do poslední třetiny.

    Jestli o druhém úseku platí, že jde rychleji než první, pak k tomu třetímu lze jen těžko hledat dostatek slušných výrazů. Nohy už tuhnou, spánek chybí, únava stoupá. Tepovka ne a ne šplhat nahoru a cíl ještě daleko. Jeden po druhém jsme si ukusovali ze svých posledních kilometrů a každý je prožíval jinak. Někdo trhal asfalt v Prčicích, jiný sbíral křeče, které nechávali ostatní u cesty. Někomu se cestou zjevovali divocí koně a jako fata morgána prchali cestou kupředu...to jsou ty třetí úseky...

Poslední velká předávka, 13 minut na bednu

    Vbíhali jsme do svých třetích úseků a dva z nás tušili, že nebudou poslední.  Zbývalo rozdělit dva úseky po Jirkovi a dlužno dodat, že byly na morál. Nakonec to šlo... Když je dostatek motivace, nejeden unavený závodník v sobě najde síly, o kterých si myslel, že je vůbec nemá!

    Ještě na poslední velké předávce jsme doufali v takzvanou bednu. Na třetí místo nám chybělo 13 minut, ale taky dost sil. Všichni jsme na trati nechali maximum a konečné 6. místo je pro nás skoro tak cenné jako úžasná atmosféra, která nás celým závodem provázela.

Přátelé, kamarádi, příští rok vám ty medaile určitě přivezeme ;)

 

Organizátorům patří dík za dobrou práci a týmu za super výkony a spoustu legrace!

Na vlastní kůži zažili: Lucka, Adélka, Verča, Jaňula, Michal, Jakub, Jirka, Petr, Pepa, Karel, Jirka, Vítek

Diskusní téma: BiatecRace2016 - štafetový závod z Valtic do Prahy

Nebyly nalezeny žádné příspěvky.

Přidat nový příspěvek

CESTY

30.12.2019 19:46
    Je toho všude plno! Planeta se otepluje, topíme se v odpadcích, v lese nejsou stromy, dochází voda a trempové pomalu nemají co pít. Rozhodl jsem se, že tomu přijdu na kloub a v období mezi svátky jsem osedlal bike. Nabalil jsem nejnutnější proviant, přičemž jsem důrazně dbal...
15.09.2019 20:06
    Krásně jsme si to naplánovali. V pátek brzy po obědě vyjedeme a kolem čtvrté sedíme na kole pod slovenským pohořím. Přehoupneme se přes hřebínek, vyšvihneme na další a v neděli nás k autu doveze vlak. Jenomže to by nesměl být Tribeč, na který jsme se vydali, takzvaným...
29.07.2019 21:13
    S jídlem roste chuť! Jestli jste o tom snad někdy pochybovali, pojďte na krátký výlet do míst, kde v létě slunce nezapadá.     Před pár měsíci se mě dávný přítel Louka opatrně zeptal, jestli se smířím s rolí náhradníka na severské expedici....
18.10.2018 10:23
Nedá se nic dělat. Podzimní hory mají své nezaměnitelné kouzlo. Nejen že podzim kreslí horské hřebínky nepřebernou paletou barev, ale pěšinky jsou takřka liduprázdné. Když k tomu přidáte pozdní babí léto, samy se naskládají věci do kufru a lusknutím prstu jste pod horami.  Jako už...
04.09.2018 09:20
    Dlouho jsme si nikde nedali pořádně do těla. Tím spíš, že jsem si pár neděl poležel s nohou nahoře a na nějaké bikování nebylo ani pomyšlení...respektive pomyšlení by bylo, ale to je tak všechno. Jako malej kluk jsem se těšil na pořádnej výlet někam do hor. A stalo...
30.01.2018 11:58
  1) Zbaviť sa nepotrebnej záťaže. Prezidentské volebné lístky, hodinky a päť pracovných dní nechat za chrbtom.   2) Vyniesť krídla na štartovaciu plochu Od parkoviska v ústí doliny rúbaniskami a lesom cez Holý vrch na južný hrebeň Baranca, väčšinu zimných...
26.10.2017 20:18
    Já vám dám, že nemáte čas sportovat! Máte toho moc? V jednom kuse sedíte u počítače nebo snad v autě? A mám vás! Auto má kufr a v kufru je dost místa na jarmilky, červený trenýrky a vasilo. Pokud jezdíte hodně autem, není nic jednoduššího, než si trvale vozit hadříky v kufru...
21.10.2017 13:38
    V uplynulém týdnu jsem si uvědomil, že když se o člověku ví, že mívá blbý nápady, začne přitahovat ještě blbější nápady ostatních. "Mám takový podpeřinový sen, přeběhnout hřeben Malé Fatry", napsal Marek a mně bylo jasné, jak to dopadne...     Dva dny...
22.08.2017 21:16
    Dlouho jsme nikde pořádně nezabloudili, natož pak na kole. Minulý víkend se to naštěstí podařilo změnit. Jak by ne, když se v Tišnově konal další, v pořadí již čtvrtý ročník orientačního závodu horských kol Bludný kruh!      Proč to dělám? Říkal...
01.07.2017 10:57
    Jednou jsem si řekl, že nebudu slavit narozeniny. Tedy ne obvyklým párty způsobem. Od té doby každý rok vyvedeme v kruhu "spřízněných" nějakou klukovinu. Minulý rok to byl červnový výstup na Glockner s tatem, rok před tím "cesta za pokladem" kdy ješte na nádraží kluci...
25.04.2017 15:24
    Velikonoční čtvrtek jak se patří. Přeplněná parkoviště supermarktetů a na dálnicích kolony kam až oko dohlédne. Vydali jsme se na cykloskok do Velkých Karlovic, kam nám cesta z Brna trvala snad tři hodiny. Kola v kufru a těžká noha na plynu... i tak jsme dorazili až před...
21.02.2017 20:25
    Ještě v srpnu to znělo jako dobrý vtip. Seděli jsme každý u svého počítače a přes hromadnou konverzaci vesele diskutovali o tom, co nás ještě do konce roku čeká. Najednou přišla řeč na zimní sezonu. Moc možností pro partičku běžeckých amatérů v zimně není......
28.12.2016 09:05
    Jako už každý rok i letos jsem se nemohl dočkat posledního adventního víkendu. Tedy toho předvánočního. Pravidelný SetUp tohoto víkendu je: obchody narvané k prasknutí, marast na silnicích, inverze, všeobecná panika z nadcházejících svátků a... na horách...
15.12.2016 13:10
    Už pár týdnů se snažím odolávat obecnému tlaku spojenému s blížícím se koncem roku... není to žádlá sranda. Z každé výlohy kouká vousatej dědek v červeném pyžamu a z rádií hrají populární předvánoční hity. Nejvyšší čas zmizet někam na hory. Ty jsou před koncem roku...
05.11.2016 09:44
    Na podzim, kdy nejeden malíř sahá po palatě teplých barev, mě to táhne do hor ještě víc než kdykoli v průběhu roku. Po sezóně se kopce zcela vylidní a hory jsou klidné, nostalgicky klidné. Abychom do té nostalgie příliš nezabředli, nebudeme se na ně koukat z okna domu ani auta, ale...
13.10.2016 21:35
    Nedávno jsem někde četl zajímavou myšlenku. Lidé by chtěli být nesmrtelní, ale když v neděli prší, neví co s volným časem. Vzpomněl jsem si na to, když se mi z ničeho nic poštěstilo mít v týdnu volné dopoledne. Najednou jsem se převlékal do běžeckých hadříků a nazouval...
04.10.2016 12:09
    Je úterý, dva dny jsem se skoro nepohnul. Bolí mě nohy... nevím, jak se vyhnout schodům, které na mě čekají cestou do práce….     Podobné myšlenky má asi většina přátel, se kterými jsme o víkendu zakusili dobrodružství jménem Biatec Race...
03.09.2016 07:55
    Dalo by se říci "do třetice všeho dobrého". Letos se totiž konal již třetí ročník orientačního cyklomaratonu dvojic s názvem Bludný kruh. Nemohl jsem se dočkat, až namažu řetěz a šlápnu do pedálů. Ono to není jen tak... Letos jsem toho moc nenajezdil a tak jsem měl oprávněné obavy....
29.08.2016 15:00
    Je to malý sen. Sednout ve dveřích domu na kolo a za pár vteřin stoupat vysokohorskou pěšinou směrem do míst, které obývají svišti a možná ještě o kousek dál. V takovém prostředí máte velkou šanci, že se z vyjížďky vrátíte totálně utahaní, možná odření, ale 100%...
07.08.2016 08:08
Co se dá stihnout za jedeno odpoledne a následující dopoledne? Tygří výlet po Vysočině!     V pátek v odpoledne jsme i s koly nasedli na vlak v Tišnově a za necelou hodinku vystoupili v Bystřici nad Pernštejněm. Lilo jako z konve!      Do sedel kol se...
12.07.2016 11:16
    Přemýšleli jste někdy nad tím, jak překvapit rodiče? Sem tam určitě ano a sem tam vám jeden nebo druhý rodič trochu pomůže. Tentokrát zavolala mamka, aby se se mnou podělila o lišácký plán. Tata bude za nedlouho slavit šedesátku, tak mu chtěla připravit „malé překvapení“. Když řekla...
29.05.2016 15:24
    Čím jsou pro mě hory? Zdánlivě jednoduchá otázka, na kterou jsem tentokrát hledal odpověď v pohoří Hrubého Jeseníku.     V pátek po práci bylo nesnesitelné dusno. Kolo jsem měl v kufru auta stojícího před kanceláří a doufal, že si ho...
19.05.2016 19:32
    Pokud se už jednou někdo rozhodne alespoň rekreačně sportovat, začne si klást různé cíle. Jak se cíle zvyšují, roste i míra očekávání a často i zklamání. Pokud nedovedete očekávat zdravě, je lepší neočekávat vůbec. To se pak budete divit, co se vám všechno...
21.03.2016 21:27
Stane se, že víte... Někdy ale stačí, když tušíte!      V pátek kolem desáté večerní jsme si mysleli, že víme. To jsme ještě ani netušili. Neplánované odjezdy na poslední chvíli totiž skrývají spousty dobrodružství. Hledáte batoh, pak boty a když už všechno najdete, nemáte...
29.02.2016 12:29
    Zimní radovánky mají poslední dobou poněkud divný rozměr. Minulý týden jsem potkal pána v šortkách a tričku s krátkým rukávem a to je, moji milí, pořád únor. Namísto sáňkování a běžkování nám tak zbývá netradiční zimní kratochvíle,...
1 | 2 >>